16.6.2014 14:05   Dominik Kadlec  

S Bohemkou to byl na jaře třetí zápas, kdy jsme tahali za kratší provaz, kdy nás soupeř opravdu přehrál a je si třeba přiznat, že byl lepší. Předtím to byla Admira a Sparta.

Na mém hřišti jsme prohráli 18:4 a to hlavně proto, že soupeř byl velmi silný v kombinaci (krom toho taky v soubojích o míč), kterou naši kluci těžko zachytávali, pokud se jeden z kluků na chvilinku zapomněl a nechal soupeři o kousek víc místa, hned toho soupeř dokázal využít a doslova nás rozebral. Dost gólů jsme dostali také po naší rozehrávce, trvala nám hrozně dlouho, až jsme si nechali míč sebrat. Málo jsme se snažili rozehrávat taky na útočníky, i proto, že útočníci stáli většinou obsazení na půlce a nikam se nechtěli nabídnout anebo strašně pomalu. Brankáře ale pochválím za odvahu rozehrávat, kluky chválím třeba za to, když sebrali odvahu a z autu vyjeli kličkou místo přihrávky dozadu brankáři, kterého se sice učíme zapojovat, ale pokud mám místo, tak první myšlenka by měla být dopředu.

Minulé hodnocení jsem končil tím, že je třeba vše posouvat do vyšší rychlosti a dneska jsme viděli, že je kam. :-) Jinak mě kluci potěšili, že zápas nevzdali a ve třetí čtvrtině se dokázali ještě vzchopit a dát taky nějaké branky, určitě je to lepší než se vztekat, plakat a nebo vyčítat něco ostatním klukům. Vždycky musí začít makat každý sám a až pak může koukat na ostatní, není to o tom, že bránit mají jen zadní a útočit přední. Všichni musí všechno a navzájem si pomoct. Dneska to byla těžká zkušenost, ale jak se řiká, těžkýma rosteš...