FC Tempo Praha
U11: Víc takových soupeřů
26.9.2014 21:39
Jiří Hron
Tempo Spartě velmi statečně vzdorovalo.
Netradičně ve středu nás čekal zápas na Strahově, kde má své tréninkové centrum Sparta. Soupeři jsou ročník 2005, ale všichni víme, že patří mezi absolutní špičku, ostatně loňské výsledky to jenom potvrzují.
Do utkání jsme šli s odhodláním poprat se o výsledek a vědomím, že pouze výkon na hranici možností a střelecká efektivita může přinést úspěch. Na druhou stranu jsme rozhodně nechtěli praktikovat účelový fotbal, nějaký beton, nakopávání míčů atd., ale pokračovat dále v nastolené linii nehledě na to, že nám snaha o "fotbalová“ řešení situací může způsobit problémy, případně i inkasované branky.
Do zápasu jsme vstoupili dobře, kluci se snažili bojovat, hrát s míčem, dovolovali si v situacích 1:1 i proti přesile a vypadalo to, že bychom mohli uspět. Bohužel ale po úvodní euforii jsme po několika hezkých akcích soupeře inkasovali a kluci začali propadat skepsi. Proto při první pauze následovala krátká rozmluva a snaha vrátit se psychicky do zápasu. To se nám docela povedlo, alespoň na hřišti, které jsem vedl já, ale i ve druhém týmu měl Vašek několik bojovníků, kteří zařadili ještě vyšší rychlost a snažili se zvrátit průběh zápasu. Mojí partě se dokonce povedlo třetí čtvrtinu vyhrát 3:1! Celkový výsledek je pro nás nepříznivý z pohledu skóre, ale důležitější je, že jsme proti velmi silnému soupeři dokázali hrát naplno celý zápas a dostalo se jim zaslouženého uznání od soupeře.
Tým Sparty bych vyzdvihl ještě v jednom ohledu a to je chování a vystupování trenérů i hráčů. Utkání totiž proběhlo v maximálně přátelské atmosféře, spojené i s rozumným (a především slušným) koučováním bez jakýchkoliv negativních emocí. A když hráči Sparty při pozápasovém podání rukou děkovali klukům za hru a chválili za výkon, to byla třešnička na dortu, víc takových soupeřů.
Na závěr bych chtěl připomenout pravidlo, které jsme si před zápasem řekli v šatně: "Kdo bojuje, neprohrává" a odpověď na dotaz, co když nakonec prohrajeme? Ve sportu, stejně jako v životě jde především o to, překonávat vlastní limity a pokud zjistíme, že je soupeř lepší, dal nám třeba více gólů, je to motivace do tréninku, ještě se zlepšit a příště být lepší a neúspěch vrátit. To totiž dělá z obyčejných lidí šampiony.