7.12.2014 21:49   Dominik Kadlec  

V sobotu dopoledne jsme nejdříve nastoupili v Milovicích, kde jsme změřili síly s TJ Straky, Libiší, Duklou, Mladou Boleslaví a Poděbrady. Vstup do turnaje nám nevyšel, v prvním zápasem proti Strakám jsme nehráli nejlépe, ale i tak jsme měli hodně šancí a zápas mohli vyhrát, místo toho jsme ze 4 střel 4 góly dostali a prohráli 2:4. V dalším zápase jsme zahráli opravdu špatně a opět prohráli. Ve třetím zápase se kluci nadechli k velké změně, zadní hlídali poctivě hráče, nechodili dva ke stejnému, přestali se zbavovat míče a zkoušeli ho vyvézt či posunout na přední, kteří velkou aktivitou a odvahou udělat kličku a neustálým pohybem a nabíháním dělali soupeři velké problémy. Všechno podpořil skvělý Víťa v brance, který chytal, bránil i útočil. Kluci zaslouženě vyhráli a stejně tak tomu bylo i v zápase čtvrtém. Získali tak skalp Mladé Boleslavi. Nakonec tak po zpackaném úvodu hráli ještě o druhé místo, pokud by porazili v posledním zápase Duklu. Kluci hráli velmi dobře, vytvořili si několik šancí, přestáli přesilovku soupeře, kdy jsme hráli ve třech, ale nakonec byla šťastnější Dukla, která rozhodla tři minuty před koncem, na obrat už nám chyběly síly. Nicméně za takovou prohru se nemusí kluci stydět a jejich výkon byl výhrou. Celkově jsme si odvezli 4. místo a dobrý pocit z posledních tří utkání, kdy jsme měli hezké kombinace i individuální akce.

O přestávkách jsme hodně řešili co, jak a proč dělat a kluci to hlavně v útočení dokázali praktikovati i na hřišti. Stále jsme jim ale museli občas pomoct s tím, kde nechali hráče a nebo jsou dva u sebe. Cílem je do konce letošní sezony dosáhnout toho, že si to kluci vždy zkontrolují sami respektive na ně zavolá nějaký spoluhráč a my opravdu jen někdy.

Turnaj ve Zbuzanech bude určitě černou kaňkou podzimu. Kvalitní soupeři, velké hřiště a náš špatný přístup nás poslali na poslední místo na turnaji. Občas to chtělo dříve přihrát, občas jít dříve a dravěji za míčem. Celkově si myslím, že to bylo hodně o vůli kluků, kteří když se jim nechtělo tak prostě nehlídali soupeře, nechali ho lehce proběhnout kolem sebe a nebo nenabíhali spoluhráčům, raději hledali výmluvy proč to nešlo a nebo chybu u někoho jiného a nebo jim to bylo jedno. Principy hry chápali všichni dobře, po zápase vždycky všichni věděli všechno, ale při zápase to nedělali. Reálně jsme za dané situace v konkurenci Sparty, Slavie, Admiry a dalších asi nemohli pomýšlet na výhru turnaje, ale minimálně dva, tři zápasy bylo za dané situace v našich silách vyhrát. Poslední dva zápasy u kluků už byla vidět změna v nasazení, ale kluci už byli v takovém rozpoložení, že se svezli dál.