3.5.2015 13:04   Dominik Kadlec  

Na prvního máje jsme se vydali sbírat nové zkušenosti do Skalné u Františkových Lázní. Zde jsme změřili síly se soupeři z Německa a s pár týmy z Čech a to vše v rozestavení 6+1, které se praktikuje v této věkové kategorii v Německu. Samotný turnaj byl až závěrem naší cesty, protože již ve čtvrtek jsme vyrazili na cestu do Lokte, kde jsme našli útočiště pro jednu noc, tak aby kluci byli spolu a zároveň s námi strávili společný čas, a také abychom nemuseli vyjíždět v pátek tak brzy. Po příjezdu jsme absolvovali večeři a poté navštívili místní pálení čarodějnic, po návratu do penzionu se kluci ubytovali, absolvovali večerní hygienu – sprcha, zuby, protažení, posilování a ulehli ke spánku. Po večerce, která byla ve 22:45, se z pokojů ještě ozývaly debaty a každý usnul podle sebe. Ráno byl budíček naplánován na 8:00, ale všichni byli již v 7 hodin sami od sebe z postelí venku. Po vydatné snídani jsme se již přesunuli do dějiště turnaje ve Skalné. Do čela výpravy se postavil David, který již hodil za hlavu problémy s kruhovým objezdem z minulého dne, avšak v čele vydržel jen do prvního kruhového objezdu, protože na jeho kroužení se již nevydržel dívat pan Nezdařil, a tak přejal roli vedoucího vozidla naší výpravy. Na Davidovu obranu musíme říct, že tamní kruhové objezdy jsou opravdu atypické.

V samotném turnaji se nám nevedlo a obsadili jsme až 15. místo. Nejlepší výkony jsme nakonec podali v základní skupině, ze které jsme nepostoupili kvůli horšímu skóre. V prvním utkání jsme remizovali 0:0 s Westend Berlín, když jsme první polovinu byli lepší, avšak nedokázali jsme se prosadit, pak nás soupeř zatlačil, neboť Němci jdou jinou cestou a  nekomplikují si rozehrávku a hrají dlouhé výkopy od brankáře, na což nejsme zvyklí, v tu chvíli nás podržel Liam v brance. Ve druhém utkání jsme podlehli 0:4 Spartě a pro uchování naděje na postup jsme potřebovali porazit v posledním utkání Karlovy Vary, to se nám povedlo. Soupeře jsme jasně přehráli a zvítězili 2:0. O postupu mezi námi a Berlínem tak rozhodovalo skóre, které nás bohužel poslalo do skupiny o 9. až poslední místo. V této skupině jsme bohužel všechny zápasy prohráli a naše trápení jsme zlomili až v posledním utkání o 15. místo se Skalnou. Je to škoda, protože v prvním utkání této skupiny jsme soupeře z Německa nepustili tři čtvrtiny zápasu za půlku, vytvořili jsme si šance, ale nakonec jsme podlehli nepochopitelně 0:3. Podobný průběh byl i nadále, většinou jsme však bojovali sami se sebou a se zaujetím některých kluků pro hru.

Vyzkoušeli jsme si hru na velkém hřišti v jiném rozestavení a poznali jsme se více než nám umožňují klasická utkání a tréninky v domácím prostředí.

Daleko více vypovídající než tento komentář je fotografický záznam z dílny Tomáše ZDE