FC Tempo Praha

U10: Turnaj na Hamru

22.11.2015 22:08   Dominik Kadlec  

Trenér Kadlec si pochvaloval výkony obou týmů.

Dopolední skupina poměřila síly s Jabloncem, Viktorkou Žižkov, Duklou JM, ČAFC a Mělníkem. Myslím, že to nepřeženu, když řeknu, že jen Viktorka s Jabloncem nám dokázaly vzdorovat ve hře, prakticky po celý turnaj jsme měli herní převahu a to i v těch "těžších" zápasech. Klukům se tak podařilo naplnit úkol, který do turnaje měli a budeme se ho držet i dál - my jsme Tempo, my chceme nějakým způsobem hrát a toho se budeme držet, ať vedeme či prohráváme. Kluci měli sami od sebe chuť hrát a snahu, a tak jsme se po celý turnaj mohli věnovat jenom rozebírání herních situací a tomu, jak jsme je řešili, proč tak, jestli to bylo vhodné či ne. Kluci poměrně dobře dokázali roztahovat hřiště, byla tam snaha o otáčení hry, byly tam hezké akce 1:1 (třeba Fíla), byly tam dobré kombinace (chytré přihrávky rozdával hodně Andy), kluci dobře chodili pro míče a uvolňovali prostory při rozehrávce brankáře. Zároveň při soupeřově dobře obsazovali hráče a prostory. Bylo tam hodně dobrého od všech kluků, aby to nevyznělo jenom u Fíly a Andyho. Co se nám ale v turnaji nedařilo, bylo proměňování šancí, a že jich bylo. Herně jsme patřili mezi špičku. V zakončení jsme ovšem patřili na druhý konec.

Druhá parta měla stejný úkol jako první a to prezentovat se hrou, kterou se učíme, tedy roztahovat hřiště, sbíhat si pro míče, otáčet hru a to všechno podpořeno dovedností obejít hráče. K takovému projevu je potřeba ale chuť  hrát a pohyb po hřišti. Náběhy v plné rychlosti a ochota se vydat. Jako soupeři se nám postavila Fotbalová akademie Jiřího Novotného Vestec, Viktorka Žižkov, Aritma a dvy týmy Bohemians 1905. Naši hru se nám dařilo naplňovat místy lépe, místy hůře. V prvním zápase ze začátku na jedničku, pak trochu méně, ale i tak byla naše převaha velká. Možná, že pak přišlo uspokojení a ve druhém zápase byl náš výkon mizerný, jako bychom se herně vrátili o dva roky zpět, podobný scénář se odehrál v posledním utkání. V tom posledním utkání jsme byli zpět snad ne o dva, ale o čtyři roky. Dost jsme to s kluky už během zápasu řešili, ale vlastně kluci hrají pro sebe ne pro nás, příště jim do toho nebudeme tolik zasahovat. Dvě utkání mezitím zvládli kluci relativně slušně, vytvořili si převahu a soupeře přehráli. Hlavně s Viktorkou ale zahodili kvanta šancí. Celkově jsme během turnaje více řešili právě pohyb, rychlost a tu ochotu udělat na hřišti krok navíc. Nedostali jsme se tak tolik k tomu, abychom rozebírali herní situace. Nicméně byli i kluci, kteří byli draví a nebyli skromní na krok, třeba nováček Honza Müller se v tomto ukázal ve velmi dobrém světle. Kluci si nakonec odvezli z turnaje medaili.

Dneska se ukázalo, že výsledek vždy neodpovídá. První parta hrála o něco lépe než druhá, druhá si uhrála medaili. Věříme, že hru, kterou dokážeme předvádět, budeme předvádět teď už často a s tím přijdou i ty "výsledkové medaile".