25.4.2016 14:03   Antonín Plachý  

Tak zase trochu něco k proběhlým utkáním s Pragovkou a Bohemkou. Budou to trochu odlišná hodnocení.

V utkání s Pragovkou se zapojili všichni hráči do hry zřejmě s plnou vervou a s drnovitým hřištěm si poradili na výbornou. Podle vyjádření "Velkého Kuby Maláčka" hráli všichni tak, jak se trénuje a ukazovali, že dovedou protihráče přehrát po všech stránkách. Jen terén prý zabránil totálnímu debaklu, protože to zkrátka ztížilo kontrolu míče a pomáhalo destruktivní hře a hradbě před brankou. Utkání skončilo 7:5, když se v poslední čtvrtině podařilo soupeři snížit ze stavu 6:2 již tradičně i za pomocí trestňáku za to, že brankář chytil míč do ruky za pomyslným vápnem.

V tom snížení v závěru se zápas podobal druhému zápasu s Bohemkou. Kluci nastoupili vcelku dobře do zápasu a hráli to, co se učí, objevily se i výměny i rychlá zakončení i dobíhání k oběma brankám. Zatím byla těch zakončení většina nepřesná, ale na tom pracujeme a to se zcela jistě časem zlepší. Kromě té první čtvrtiny na jednom hřišti (3:4) kluci všechny ostatní čtvrtky vyhráli a byli těmi aktivnějšími a asi i fotbalovějšími, ačkoliv fotbalově to bylo dobré z obou stran a čest Bohemce.

Na konci se ale stalo něco, co otočilo skóre. Poctivě řeknu, že od poloviny jsme začali střídat jen jednoho hráče na obě hřiště a když Rájovi tekla krev z nosu, tak jsme nestřídali vůbec. Nikdo nebyl. Mohla tedy přijít i únava, ale podle mě byl hlavní problém propadu v poslední čtvrtině na jednom hřišti hlavně v pozornosti k bránění. Mluvím tedy jen o jednom hřišti na konci zápasu. Kluci vcelku ještě docela dobře útočili, ale už vůbec se jim nechtělo bránit a byli v tom velmi nepozorní. Jakmile ztratili míč, už se zpět téměř nevraceli, takže poslední patnáctiminutovka skončila na jednom hřišti podle zápisu rozhodčího 10:2 pro Bohémku. Celkové skóre zápasu bylo snad podle hlášení (už jsem nebyl na penalty) 21:19 pro Bohemku. Tedy z celkem poctivě vyhraného zápasu se během poslední čtvrtky stala prohra. Byla v tom velká nepozornost směrem dozadu a pro kluky velké poučení, jak se dá prohrát vyhraný zápas klidně i na konci. Platí to samozřejmě i obráceně a vlastně jsem rád, že se to stalo, že si to kluci zkusili na vlastní kůži a v pondělí si o tom hezky popovídáme. V dalších zápasech bychom tak měli být zase o velkou zkušenost silnější.