17.3.2017 13:54   Daniel Kraft  

Blíží se nám jaro, a proto je čas na rekapitulaci zimního období.

Během zimy jsme pokračovali v tréninku tří základních oblastí - všestranného pohybového rozvoje,  nácviku a zdokonalování fotbalových dovedností a hry.

Všestranný pohybový rozvoj dětí zajišťujeme obsahovou pestrostí tréninků, ve kterých si děti vyzkouší a nacvičí různé činnosti (atletika, gymnastika, míčové hry, úpoly) zacílené na stimulaci všech svalových skupin těla (během jara dodáme video všestranné přípravy z tělocvičny, abyste se mohli podívat, co jsme tam všechno vyváděli).

Tato pohybová zkušenost jim zajistí zaprvé kompenzaci specializovaného fotbalového tréninkového zatížení a vede tím pádem ke zdravému a rovnoměrnému vývoji dětí a zadruhé je rovněž připravuje na lepší a přesnější zvládnutí náročnějších technik a nácviků ve specializovaném fotbalovém tréninku. Je totiž známo, že čím více základních pohybových stereotypů si děti osvojí, tím snáze se jim pak učí komplikovanější pohyby a techniky vybrané specializace, protože si mají z čeho pohyb vybavit, "načíst" a složit.

Učení fotbalových dovedností jde tedy ruku v ruce s výše zmíněnou všestranností. Základem je stále ještě nácvik kontroly, manipulace a vedení míče a také obcházení soupeře, ale daleko více se již objevuje přihrávka a její zpracování. Občas zařazujeme další herní činnosti jako je střelba nebo základy hry hlavou.

S některými hráči již však můžeme jednotlivé herní činnosti složitěji propojovat a vytvářet náročnější cvičení a průpravné hry, pro které je významný především mentální vývoj hráčů. Mluvím například o orientaci v prostoru, výběru místa, přepínání mezi herními činnostmi s míčem a bez míče. V tomto druhu cvičení hráči již potřebují na určité úrovni ovládat všechny výše zmíněné fotbalové dovednosti (kromě hry hlavou), protože navíc potřebují použít další kapacitu mozku na přemýšlení nad cílem cvičení, na vnímání pokynů trenéra, hry spoluhráčů a soupeře a na hledání správného řešení.

Na vrcholu tréninkové přípravy stojí hra. Do ní se promítá více či méně všechno z výše zmíněného. Někdy kluci hrají volně, bez zásahu trenérů a sami si přicházejí na to, co funguje a co nikoliv. Potřebují ale i řízenou hru, kdy trenéři radí, zastavují hru a přináší svůj pohled na určité situace. My v trénincích dáváme stále více přednost tzv. "menším hrám" s nižším počtem hráčů, ve kterých se mnohem častěji kluci dostanou k míči, tím pádem zároveň více zdokonalují také fotbalové dovednosti.

Hodnotit obecně, jak se nám jako týmu daří rozvíjet všechny tři oblasti, lze velmi těžko. Počet 35 hráčů je vysoký a každý z kluků reaguje na trénink trochu jinak. Řekněme, že u někoho se to daří velmi dobře, u někoho dobře a u někoho takřka vůbec.

Někteří hráči se dovednosti rychle učí a posouvají se stále vpřed a je potřeba jim zvyšovat výzvy, aby mohli dosáhnout svého potencionálního maxima, samozřejmě stále s ohledem na jejich věk a možnosti.

Dále jsou ti, kteří jim zdárně sekundují, jsou velmi snaživí, též jsou vnímaví, rychle se učí novým dovednostem a motivuje je vidina zlepšení a posunu výše.

Pak jsou tací, kteří postupují vpřed jen velmi pomalu, či se zastavili na místě a to v některých případech i přes velkou snahu a zaujetí pro činnost. Tito kluci neovládli z té základní oblasti (všestranný pohyb) dostatek dovedností k tomu, aby se mohli posunout dostatečně vpřed v těch fotbalových, specializovaných. V zásadě je to buď tím, že jejich vrozené dispozice k pohybovým aktivitám nejsou na takové úrovni, aby byli schopni akceptovat tempo svých spoluhráčů, nebo tím, že nedostávali a nedostávají dostatek prostoru a podnětů k tomu, aby toto tempo akceptovat zvládli.

Znamená to, že aktuálně potřebují na naučení potřebných dovedností a posun vpřed daleko delší čas, bohužel ho více na tréninku nemohou dostat a protože tréninkový obsah na sebe neustále navazuje a nároky se logicky zvyšují, rozdíl mezi hráči se prohlubuje.

Na závěr pár slov k zápasům a turnajům, které jsme během zimy odehráli. Toto hodnocení nechávám na konec úmyslně, abych dal znovu najevo, že momentálně pro nás zápasy nejsou zdaleka na prvním místě a výsledky zápasů už vůbec ne. Z pohledu trenéra přípravky jsou utkání důležitým prvkem v přípravě ve smyslu kontroly a poměření dosažených dovedností našich hráčů a hráčů soupeře bez většího ohledu na týmovou hru. Z obecného pohledu jsou zápasy bezesporu velmi důležité pro hráče, protože ti se na ně většinou ohromně těší, chtějí si dát gól, nebo na něj přihrát, poměřovat se s ostatními, být součástí týmu a hlavně si to chtějí užít.

My jsme v zimě hráli několik halových turnajů, ve kterých si kluci vyzkoušeli zase trochu jiný povrch, jiný způsob pohybu, odlišné chování míče při odskoku atd. V souhrnu musím říci, že se nám dařilo a v konkurenci různých celků jsme se dokázali vždy alespoň s jedním týmem herně prosadit, z čehož logicky vyplynulo velmi dobré umístění.

Dále jsme hráli několik přátelských utkání, vesměs jen s týmy, které jdou podobnou fotbalovou cestou jako my. Potkáváme se s nimi v elitní soutěži, chceme se s nimi poměřovat a také se od sebe navzájem něco naučit.

Pro sebevědomí a další motivaci hráčů je velmi důležité vítězit, což se nám většinou dařilo v turnajích. Na druhou stranu je neméně důležité naučit se prohrávat, což posiluje psychickou odolnost hráčů, která když chybí, objevuje se tendence vzdávat utkání za nepříznivého stavu. Toto jsme také "splnili":), protože o porážky nebyla nouze v konfrontaci elitních celků typu Slavia, Bohemka atd. Vcelku bych proto hodnotil téměř všechny turnaje a utkání jako přínosné a řekněme ve zdravém poměru.

Jak jsem zmiňoval výše, těžko hodnotit všechny hráče obecně. Nicméně jsem rád, že se začínají ukazovat kluci, kteří dokážou stabilněji podávat velmi dobré výkony, jejich pohyby se zpřesňují, fotbalové dovednosti jsou jistější, kromě své hry jsou schopni výrazně lépe vnímat další dění na hřišti, je na nich během utkání vidět obrovské úsilí, touha vítězit, plní si své úkoly, nebo dokonce zvládnou kolikrát zastat i role svých spoluhráčů.

Po prázdninách začneme již trénovat venku a věřím, že kluci se v jarní části sezóny opět mnoho věcí v tréninku naučí, odehrají spoustu těžkých utkání a stanou se z nich zase o něco lepší sportovci.

Na úplný závěr bych rád poděkoval všem trenérům za spolupráci jak při přípravě a realizaci tréninkových jednotek, tak i při organizaci a zajišťování dalších činností pro děti. Bez tak širokého realizačního týmu by se o takový počet dětí nedalo kvalitně postarat.

Gratuluji těm, kteří dočetli až do konce:) a přeji Vám příjemné prožití jarních prázdnin