29.5.2017 8:54   Martin Hamada  

Ročník 2010 – Quo Vadis? Hodnocení Nordcupu, nástin Tempácké Filozofie a proč se nehrál Minicup?

Tempáci 2010 na turnaji v Jablonci

V sobotu 27.5. se dva týmy ročníku 2010 účastnily mezinárodního špičkově obsazeného turnaje v Jablonci nad Nisou. Mezi účastníky budu jmenovat například FC Slovan Liberec, domácí FK Jablonec, SK Slavia, AC Sparta Praha, Dresden (GER), Boleslawiec (POL) a mnoho dalších. Turnaj byl hrán systémem 4 základních skupin, následných 4 osmifinálových skupin a závěrečných zápasů o umístění. To znamenalo, že naši kluci odehráli v průběhu celého dne 9 náročných utkání – 5 v základní skupině, 3 v osmifinálové skupině a jedno utkání o konečné umístění.

Když přihlédneme k situaci, že kluci s rodinami vstávali kolem šesté hodiny, cestovali do Jablonce nad Nisou a poté je čekal celodenní turnaj v prostředí plném různorodých podnětů, se kterými se kluci ještě v jejich raném působení ve fotbale nesetkali, mluvíme o nesmírné zkušenosti pro jejich další fotbalový vývoj.

Mezi tyto podněty patřily bezesporu všudypřítomné masy přihlížejících a fandících diváků, což kladlo na pozornost a zaměření kluků na hru nemalé nároky, stejně tak setkání se s různými herními styly týmů a koučovacími styly trenérů.

Touto cestou bych chtěl poděkovat všem podporujícím rodičům a zvlášť poděkovat za jejich slušnost, podporu a spolupráci při vedení našich kluků cestou samostatnosti, což si člověk uvědomí především v situaci, kdy jsme konfrontováni s "ukřičenými" trenéry a v hledišti s rodiči, jejichž podněty k dětem v průběhu zápasu nejsou vždy úplně přívětivé.

To vše může také být završeno na hřišti, kde hrajeme proti "loutkám", kteří musí na slovo poslouchat všechny pokyny jejich trenéra, a často nás drtivým rozdílem ve výsledku porážejí. Je smutné, avšak velmi pravdivé, použití slova "loutka", avšak rozhodovací procesy a proces nabírání zkušenosti jsou u hráče v případě neustálého používání direktivního – řídícího stylu ze strany trenéra k dětem velmi potlačeny.

Přihlížející a podporující rodiče si mohli všimnout, že mnoho branek obdržíme například po rozehrávce od brankáře. Jsme na naše kluky nároční a chceme, aby rozehrávali míč po zemi, což vždy vede hráče v tomto věku do situace, kdy musí určitým způsobem riskovat ztrátu míče, avšak je nucen vytvářet útočnou hru již od vlastního pokutového území. Velmi často se nám tato situace nedaří, avšak utkání či turnaj používáme jako součást celkového tréninkového procesu – tedy procesu, ve kterém se naši hráči učí hrát fotbal, učí se jednat v situacích, které jsou na ně náročné.

Tempáci 2010 na turnaji v Jablonci

Pokud tuto situaci vyřešíme (jak je někdy viděno u některých soupeřů) výkopem od brány, zbavíme se onoho rizika. Hra by byla pro kluky jednodušší, avšak o situace, které si hráč musí mnohokrát prožít, aby ony zkušenosti získal, bychom zkrátka přišli.

Věřím, že tyto momenty zúročíme až později, pravděpodobně po ukončení kategorie přípravky, avšak musíme si uvědomit, že my nebudujeme tým. My budujeme individuality, které musí obstát vždy především na základě vlastního rozhodnutí. Ano - vlastního - ne rozhodnutí trenéra, který bude dávat příkazy co a jak hrát, aniž by hráč věděl proč. Tímto stylem jde vyhrát zápas, možná turnaj, avšak nelze tím připravit hráče, který by mohl samostatně konat rozhodnutí na nejvyšší úrovni (pokud pomineme vrozené vlohy, které to hráči samozřejmě umožnit mohou). Z jednoduchého důvodu, ve chvíli, kdy je hřiště velké a diváků je v ochozech více, tak hráč zkrátka žádné pokyny trenéra ani rodičů slyšet nemůže, proto je odkázán jen sám na sebe – na vlastní dovednosti a zkušenosti. Když připravíme tyto podmínky na tento typ učení od raného věku, bude jistě trvat proces učení déle, ale výsledek bude samostatný hráč. Nejen na fotbale, ale doufejme i v životě.

Tvorbě vlastní odpovědnosti pomůže také neustálená herní sestava – hráči se střídají v různě složených týmech (prakticky každý turnaj), hrají na všech postech atd... Náš výsledek zkrátka nemá být pohár z turnaje - náš výsledek má být samostatný hráč člověk, který se baví hrou a je odpovědný za svá vlastní rozhodnutí na hřišti i mimo něj.

A když mluvím o výsledku - zmíním, že náš tým Tempoborci (Jakub Kostka, Vojta Němec, Alex Brenn, Jirka Bejček, Matěj Doležal, David Kumbera, Franta Černý) skončil na turnaji na 22. místě a náš tým Tempodraci (Jan Roubíček, Oliver Ondica, Matěj Šmíd, Ondra Brázda, Lukáš Janský, Daniel Novák, Tomáš Kroužek) skončili na 15. místě. Když si například vybavíme výkon, kterým se náš tým prezentoval proti finalistovi AC Sparta (prohra 2:3), můžeme jen potvrdit dvě věci – vyrovnanost turnaje a tezi, že umístění je pro proces našeho učení a vývoje jen málo podstatné číslo.

To bylo ke shrnutí tempácké filosofie k výchově hráče. Mimo jiné bych chtěl hráče pochválit za samostatnost při obědě. I přesto, že mnoho z našich kluků je stále ve školce, nemáme problém s odnášením talířů či naléváním pití naprosto samostatně. Stejně tak převlékání v kabině. I tyto malé detaily učí kluky odpovědnosti za své chování a patří to k jistému základu, na kterém můžeme rozvíjet přístup k tréninku a utkáním. Ještě jednou bych chtěl poděkovat rodičům za spolupráci a pochopení našeho přístupu - a přeci jen myslím, že i pro vaše děti musí být příjemné, když nedostávají za každou zkaženou přihrávku "kartáč".

Na turnaj navážeme čtvrtečním přátelským utkání s Hájemi. Věřím, že už i s hráči, kteří se z jakýchkoliv důvodů nemohli víkendových turnajů zúčastnit.

...a teď ke zrušenému MINIcupu

Prosím o VČASNÉ omluvy rodičů v případě víkendové neúčasti – rozumím, pokud je někdo nemocný, ale termíny turnajů jsou známy, až na výjimky, několik měsíců předem a výsledkem některých omluv jeden nebo dva dny předem může být i zrušení turnaje - to se také může stát, že na turnaj nejedou ani ti, co na něj jet chtěli a těšili se na něj. Prosím proto o včasné omluvy. Dva dny předem v případě nominace 10 dní předem není včasné. Mimo to - turnaj byl zaplacen a zrušen bez nároku na vrácení poplatku. Mohl například místo našeho týmu jet na turnaj jiný ročník tempáckého klubu. V případě opakování situace vyvodíme důsledky. Tyto pozdní omluvy z důvodu odjezdu rodiny byly 4!!! Rozumím, že volného času máte mnozí z vás velmi pomálu, avšak informovat mě o vaši nedostupnosti mě můžete dříve a pro situaci budu mít plné pochopení. Snad si vynahradíte všichni ušlý turnaj čtvrtečním zápasem.

Sportu zdar, fotbalu zvlášť.