20.6.2017 17:26   Tomáš Slany  

V neděli jsme absolvovali poslední turnaj této sezóny. Díky absenci trenérů jsem se mohl zase po delším čase postavit na střídačku, kterou jsem na podzim opustil. I přes z kraje týdne nejistou předpověď se počasí vydařilo. Slunce se do nás poctivě opíralo, což mohou dosvědčit mé nohy, které jsem si neprozíravě zapomněl namazat opalovacím krémem, a několik dnů mi budou Mělnickou kličku připomínat. Celkem nás čekalo sedm zápasů, hrálo se systémem každý s každým. Kluci se těšili na rozestavení 7+1, které bude pro nás od příští sezóny již standardem.

Do turnaje jsme vstoupili utkáním s Mělníkem za mohutného povzbuzování domácími fanoušky. Naši rodiče se nenechali zahanbit a byli při fandění více než důstojným protivníkem, přestože na rozdíl od soupeře neměli k dispozici megafon. Bylo fajn, že přes velké horko rodiče fandili po celý den. Kluky to dobře motivovalo. Ze sedmi zápasů jsme si připsali čtyři výhry, jednu remízu a dvě prohry. To nám stačilo na celkové 2. místo.

Nepovedlo se nám třetí utkání se Střešovicemi, ke kterému jsme stejně jako soupeř nastoupili bez přestávky hned po předchozím zápase. Nevím proč, ale kluci přestali hrát hru z prvních dvou zápasů. Asi čekali, že si soupeř sedne na zadek a bude koukat na to, jak střílíme góly. Po zisku míče ho kluci drželi tak dlouho, než o něj přišli. Nechtělo se nám vracet. Navíc soupeř dokázal potrestat špatnou rozehrávku našeho brankáře. Z toho, co jsem viděl, tak s námi Střešovice odehrály své asi nejlepší utkání.

Utkání s Kralupy nám připomnělo naše slabiny. Lehké shrnutí. Soupeře jsme na naši polovinu pustili za celé utkání asi čtyřikrát. Po ojedinělé střele soupeře mimo naši branku v polovině zápasu, Jirka namazal svou rozehrávkou soupeři tak, že mu ji obratem vrátil zpátky. Bohužel ji ale musel lovit ze své sítě. Stav 0:1. Dále jsme drželi soupeře pod tlakem snažili se vstřelit gól. Stále ale marně. Tak tři minuty před koncem při další ojedinělé akci soupeře rozhodčí odpískal penaltu. Proč vehnal vzduch ze svých plic do píšťalky, ví jen on. Netušil to ani trenér soupeře. Stav 0:2. Za pár okamžiků přišel konec utkání.

Po fotbalové stránce jsme jednoznačně převyšovali všechny soupeře. Druhé místo bylo díky výsledkům trochu překvapivé, ale současně i trochu zklamáním. Bohužel naše výsledky srážela "laxní" rozehrávka brankáře, kdy přihrávka neměla dostatečnou intenzitu a nebo byla nepřesná. Branky po takových situacích kluky v poli vždycky srazí dolů. Nemůžeme se ale vymlouvat na chyby brankáře či na rozhodčího, když nejsme schopni zúročit tlak, který po celý zápas máme alespoň několika brankami v síti soupeře. Naše koncovka je často bezzubá. Nevolíme to nejvhodnější řešení, ať je to rozhodnutí zda přihrát a nebo kam umístit střelu.

Pochválit musím naše tři defenzivní hráče, kteří si na střídačce odpočinuli každý maximálně dvakrát a celý turnaj odmakali. Poctivě si plnili vše, co měli, a všichni tři velmi aktivně podporovali ofenzivu.

Poslední turnaj nám ukázal, že fotbal hrát umíme a jdeme správným směrem. Kluci si spolu sednou jako dobrá parta. Byla radost vidět, jak Matěje vzali kluci mezi sebe. Dokonce si ho sami na vyhlášení zvolili za kapitána a měl tu čest odvézt odvézt pohár.

Chci všechny pochválit za odvedené výkony. Z našich chyb se jistě poučíme a zase se posuneme o kus dál. Tento týden si ještě užijeme pláckový fotbálek se staršími ročníky a rozlučku. Pak se všichni rozprchneme po dovolených a v srpnu se zase odpočatí a plni elánu sejdeme. Chci poděkovat i rodičům za fandění a podporu, těším se, že si to kluci budou moci užít i v příští sezóně.