7.6.2018 19:59   Pavel Žibrita   Jindřich Vampola  

Sobotní dopoledne jsme se na naší UMT utkali s Dolními Počernicemi. Slunce se během zápasu rozpálilo tak, že se kluci pokoušeli utopit ve kbelících s vodou, ale to se nikomu nepovedlo. Na našem hřišti bylo hned od první čtvrtiny vidět, že to bude pro kluky téměř ideální zápas.

Herně jsme na tom byli lépe než soupeř, nedařilo se nám ale dostat do úspěšného zakončení. Ve druhé čtvrtině se náš herní projev ještě více zlepšil. Nejenže se nám dařilo individuálně, ale také jsme přidali pěkné kombinace více hráčů. Tím jsme se dostávali k soupeřově brance rychleji, prostor před brankou nebyl tak zahuštěný a začalo nám to tam padat. Potvrdili jsme to tak i výsledkem. Ve třetí čtvrtině jsme usnuli na vavřínech. Najednou jsme se začali potýkat s nedostatkem pohybu, chyběla nám i chuť získat míč pro sebe. Soupeř toho využil a pořádně nám vyklepal kožich. V poslední čtvrtině jsme měli co napravovat. Klukům se nakonec podařilo dostat zpátky do rytmu, přidali na bojovnosti a hned to bylo na hřišti znát. Soupeře jsme opět dostali pod tlak a i gólově převálcovali. Hra gólmanů se mi docela líbila, většina se nebála hrát ve vyšším postavení, což soupeři výrazně komplikovalo přechod do útočné fáze.

Pokud zapomene na třetí čtvrtinu, tak se všichni kluci, včetně Kuby z U8, celkově předvedli v dobrém světle dopoledního slunce blízko maxima svých možností. Je jen trošku škoda, že se některým z nich nepodařilo najít dost vnitřní motivace a možná i sebevědomí k tomu aby dokázali být po celý zápas aktivní. Ukázali se až v poslední čtvrtině, před kterou jsme se dohodli na tom, že kluci, kteří opravdu makají, dostanou na hřišti větší prostor a nebudou tolik střídat. Tím se většina kluků hecla a proti předchozí čtvrtině to byl úplně jiný tým. Za naši partu můžeme být s utkáním spokojeni nejen proto, že se naše parta nakonec radovala z celkového vítězství o jednu branku, ale i proto, že jsme se potkali s vyrovnaným soupeřem, který nás dokázal začít trestat za to, když jsme polevili. Kluci si tak zažili na vlastní kůži to, že mohou v jedné čtvrtině přehrávat, v další naopak dostat co proto. A přitom stačí "jen" zabrat, poprat se o každý míč a hrát fotbal, když máme míč.

Na hřišti blíže ke kabinám kluci zvládli s jedním hráčem na střídání udržet celý zápas dobrý pohyb, k čemuž přispělo i to, že rozdíly mezi týmy byly velice malé. Když naši kluci polevili, hned z toho byl gól, a tak i zpětná vazba pro kluky. Po celý zápas jsme zvládali vyhrávat osobní souboje a získávat spoustu míčů, naše útočné šance se dařily především v případech, kdy si kluci pomohli přihrávkou. Spoustu soubojů kluci museli podstupovat i vinou prvního doteku do hráčů nebo na místě, kdy si kluci doslova počkali na protihráče místo toho, aby mu utekli. Celkově zápas hodnotím kladně, kluci zvládli udržet aktivitu po celý zápas a ukázali spoustu ať už individuálních tak i týmových akcí. Dík také patří povzbuzujícím rodičům, kteří klukům svým fanděním usnadnili překonání únavy zvláště ke konci zápasu.

Benešov
Kluci makali od začátku do konce, zaslouženě vyhráli, soupeře jsme předčili ve všech činnostech. Kluci hráli ve vedru, bez střídání 4x20 minut a systémem 5+1 na malinko větším hřišti, než byli doposud zvyklí. Po celou dobu zápasu jsme měli velmi dobrý pohyb po hřišti, dokázali přecházet 1 na 1 a také zakončovat - tady je potřeba ještě pracovat na efektivitě. Několikrát se nám stalo, že jsme mohli uklízet k tyči a my trefili brankáře uprostřed brány.

Také jsme chumlovali častěji, než by bylo třeba, kluci ještě stále nejsou schopni po celou dobu zápasu aktivně nabíhat a vyhledávat volné pozice. Když už náběh udělají a nedostanou míč, tak se zastaví a tím pro ně akce končí - budeme s nimi více řešit pokračování v pohybu, i když nedostanou přihrávku a ať hledají další možnost, jak se k míči dostat.

Velmi se mi líbily průniky hráčů po stranách, kdy kluci sami zakončovali nebo dávali před bránu na volné hráče. I když netrénujeme žádné vzorce, tak kluci několikrát za zápas předvedli parádní akce (někdy i na jeden dotek).

 

Celkově kluky musím pochválit a to hodně, protože odehrát v takovém vedru těžký zápas bez střídání a neztratit motivaci, je úctyhodné. Bylo vidět, jak si to kluci užívají, vědomí, že mají navrch jak herně tak gólově, už potřebovali jako hrom. Oslava na konci zápasu, kdy házeli dresy rodičům, toho byla důkazem!