28.6.2018 21:33   redakce  

Jaké byly cíle do právě skončené sezóny?
Rozvíjet samostatnost hráčů jak po stránce sportovní, tak po stránce osobnostní. Podporovat zdravou agresivitu, individualitu. Pracovat na technické stránce každého jedince.

Jak se je podařilo naplnit herně a výsledkově?
Poslední odehrané zápasy (Třebíč Open a utkání pražské přípravkové soutěže) nám ukázaly, že jsme na dobré cestě. Bohužel výsledky po většinu sezony nepřicházely, ale to z dlouhodobého hlediska nemá velký vliv. Bavíme se fotbalem - to je hlavní!

Jaké jsou cíle týmu do sezóny následující?
Nesejít z předem nastavené cesty ani v době případného výsledkového nezdaru. Postupně přidávat důraz z individuálního výkonu i na taktické úkoly a výkon týmový - posouvat hranice individuálně.

 Největší přednost a nejslabší stránka týmu?
Přednost - agresivita a bojovnost. Slabina - technická vybavenost, občasná ledabylost některých jedinců.'

Nejlepší a nejhorší moment sezóny?
Těžko hodnotit. Některé skvělé momenty se člověku vybaví až s odstupem. Když budu upřímný, tak můj konec u ročníku 2004 nebyl příjemný moment. S odstupem to hodnotím kladně a mohu se věnovat naplno našemu ročníku. Velmi mě to naplňuje.

Do jaké míry sledujete výkony a výsledky ostatních Tempáckých týmů a který z nich vás zaujal?
Od února sleduji výhradně náš tým. Přehled o ostatních mám, sleduji především ostatní týmy mladší přípravky a snažím se s nimi úzce spolupracovat. Výsledkové zakolísání u U9 vnímám jako přirozenou reakci na spousty změn, které se v tomto týmu udály.

Zábavná historka ze sezóny?
Nasedání do narvaného EC mezi Prahou a Ústím nad Labem při cestě na přátelské utkání. Kluci se Japonců s foťáky vůbec nezalekli a v klidu si sedli na místa a rozbalili svačinu. Poté se dobývat vlastních místenek byla legrace:-).

Co chybí Tempu, aby se dostalo po sportovní stránce na ještě vyšší úroveň?
Dle mého názoru je Tempo na svém maximu. Pokud by se chtělo sportovně posunout výše, nemohli bychom nabídnout sport široké členské základně, která je přirozeně proti přísné selekci směrem do kvality. Rozšíření počtu profesionálních trenérů by mohlo zmíněný problém vyřešit.

Který trenér, pokud nějaký, je vám největší inspirací a jaký je váš trenérský sen?
Jsou to trenéři, kteří mají odvahu bořit zajeté stereotypy a odvahu vytvářet nové prostředí či kluby pro mládež. Tímto směrem obdivuji lidi, kteří stáli za vznikem například nově vznikajících akademií v místech, která vypadala fotbalově již s vyčerpaným potenciálem (CFT Akademy na východním Slovensku, FOŠku v Třebíči, Jihočeskou fotbalovou akademii, ale také lidi, kteří před 15 lety začali vytvářet Tempo takové, jaké ho známe). Můj trenérský sen je velmi podobný myšlence v celém odstavci.

Pokud chcete ještě něco čtenářům sdělit, zde máte prostor…
Chci poděkovat všem lidem, kteří mají s mou horkou hlavou trpělivost. Nejvíce opět týmu, se kterým působíme u ročníku 2010 - Lucii, Majkovi, Radkovi, Vaškovi a nově i Štěpánovi a Pavlovi Freiovi, že to s námi dvě sezony také táhnul. Největší dík patří rodině a blízkým přátelům, kteří mi pomáhají udržet pozitivní mysl.