16.7.2018 22:37   Jaroslav Teplan  

Jaké byly cíle do právě skončené sezony?
Jak jsem psal minulý rok, někteří kluci byli v devátých třídách, dělali přijímačky na střední školy a jsem rád, že to kluci zvládli a z velké části se dostali na své vysněné školy. Co se týká sportovní stránky, tak snahou bylo pokračovat v nastaveném trendu z minulých let. To znamená důraz na individuality s vlastním rozhodnutím, důraz na herní odvahu a maximální konstruktivitu hry. V neposledním řadě bylo cílem z kluků udělat ještě silnější partu, ve které se může jeden spolehnout na druhého a kde každý nese zodpovědnost jak za sebe, tak i za tým.

Jak se je podařilo naplnit herně a výsledkově?
Vlivem velkých změn v soutěžích (počet zápasů, kvalita soupeřů) jsme nevěděli na začátku sezóny, co od některých soupeřů očekávat. Bohužel musíme konstatovat, že úroveň zápasů od předchozích let klesla. V soutěži jsme více než fotbalové kvality viděli boj. V řadě našich zápasů jsme naše soupeře přehrávali, ale vinou hrubých individuálních chyb, úpadkem pozornosti při vedení o několik branek nebo trestuhodným zahazováním střeleckých příležitostí jsme nedokázali být bodově efektivní, což nás stálo lepší umístění. Na druhou stranu se podařilo posunout dalšího hráče do ligového týmu a o další hráče je zájem.

Tempo Cup 2018 pro ročník 2009 a mladší

Jaké jsou cíle týmu do sezony následující?
Jelikož kluci ukončili svoji žákovskou kariéru a přestupují do mladšího dorostu, kde se spojí s ročníkem 2002, tak jednoznačným cílem bude správné nastavení a vzájemné fungování týmu. Věřím, že kluci se budou od sebe vzájemně učit a posouvat svoje herní, fyzické a mentální možnosti o kus dál. Samozřejmě nemůžeme zapomenout, že i druhá část kluků bude pokračovat v přijímacích zkouškách na střední školy, takže opět bude vyvíjen tlak na kvalitní přípravu i směrem do školy.

Největší přednost a nejslabší stránka týmu?
Nejslabší stránkou týmu je pozornost a uvolnění, pokud vedou o dvě a více branek. Získávají pocit, že se nemůže nic stát, že zápas mají pod kontrolou. Několikrát jsme za to byli potrestáni, ale přijde mi, že jsme se z toho pořád nedokázali pořádně poučit. Druhou slabou stránkou je absence větší touhy po vítězství v každém zápase, nasázet co nejvíce branek. Tady by se kluci měli inspirovat od starších kluků. Silnou stránkou je nasazení kluků v tréninku, přijde mi, že je větší než v zápase. Dalšími silnými stránkami jsou výborný kolektiv a obrovská snaha o kombinační hru.

Nejlepší a nejhorší moment sezony?
Nejlepším momentem v sezoně byla jednoznačně oslava tempáckých 90. narozenin. Všichni jsme si oslavu pořádně užili, ale především naši kluci mohli být učiteli a vzory pro menší Tempáky. Po sportovní stránce jsme měli největší radost ze zápasů s Motorletem. V minulé sezóně byl mezi námi obrovský fyzický rozdíl a byli jsme deklasováni třikrát 5:0. Oba zápasy skončily remízou, ale z celé sezóny byly na klucích znát největší emoce. Pro Tomáše Zajíčka byl jednoznačně nejlepším momentem sezóny neskutečně silný emotivní zážitek po vítězném gólu na halovém turnaji ve Žďáru proti Ústí, kdy na sebe kluci naskákali a slavili jak výhru na MS.

Z hlediska sportovních výkonů nejhorším momentem byl zápas na Admiře. Malá umělka, pršelo jako z konve a my lovili jeden míč za druhým z naší sítě. Na co jsme sáhli, to se nepovedlo. Další nešťastný moment byl, když si Mára Ondič zlomil nohu, věřím, že se všechno brzy zahojí tak, jak má, a přejeme mu brzké uzdravení a návrat mezi nás.

Do jaké míry sledujete výkony a výsledky ostatních tempáckých týmů a který z nich vás zaujal?
Sleduji výkony všech tempáckých týmů. Jsou na nich vidět rukopisy jednotlivých trenérů. Když zmíním některé týmy, tak například kluci z U17 měli neskutečnou touhu vyhrávat, motivovat se a povzbuzovat se, kluci z U14 velice dobře takticky vyzbrojeni a každým rokem se posouvají o kus dál, U13 veliká spontánnost, fotbalovost, herní odvaha v činnostech 1vs1, U8 obrovská živelnost, spontánnost a velká radost z hraní fotbalu. I ostatní ročníky jsou také velice zajímavé, ale neviděl jsem je tolikrát, jako výše zmiňované. Každý ročník, každá práce trenéra nás může inspirovat.

Zábavná historka ze sezony?
Trenér: "Hello boys, this training session will be in English."
Švejda: "Ty vole, co to říkal?“:-).

Co chybí Tempu, aby se dostalo po sportovní stránce na ještě vyšší úroveň?
Tohle je otázka na hlubší rozbor, jakým způsobem by se měl klub ubírat. První myšlenka a filosofie klubu je fotbal pro všechny. Se stále zvyšující se sportovní výkonností spojenou s vyššími soutěžemi jsou rovněž kladeny vyšší nároky na přístup v tréninku, dovednosti, fyzické dispozice či mentální připravenost. Ve všech mládežnických soutěžích hrajeme druhou až třetí nejvyšší soutěž v dané kategorii. Věřím, že v blízké budoucnosti se nám podaří postoupit jak na dorostenecké úrovni, tak postupem času i na úrovni dospělého áčka. Snahou je rovněž dělat i B týmy, abychom mohli dopřát co největšímu počtu dětí hrát fotbal pod kvalitními trenéry.

Tudíž abychom mohli udržet hlavní myšlenku, tak je potřeba více trenérů na alespoň poloprofesionální smlouvu a zároveň přivádět mladé trenéry, kteří se budou v pozici asistentů učit od zkušenějších. Zároveň je potřeba trenéry v klubu udržet, neboť mají k němu vytvořený vztah, jsou týmovými hráči a plně se ztotožňují s filosofií klubu. Již nyní řada trenérů dělá nadstandardní práci a chci před nimi smeknout klobouk.

Druhou variantou je, že budeme trénovat s menším počtem hráčů a bude snaha přivádět nejlepší hráče z okolí. Tím pádem by se musela změnit filosofie klubu, kdy bychom se z fotbalu pro radost začali profilovat směrem na fotbal "pro výsledek". Myslím si, že v tomto směru by nám mohl být vzorem holandský fotbal, když pod jedním klubem je například pět dospělých týmů, osm dorosteneckých a tak dále. Bohužel v tomto jsme limitováni prostory a personálním obsazením, a proto se snažíme o spolupráci s okolními kluby, kam bychom rádi hráče posílali, případně přiváděli. O takovou spolupráci se snažíme na úrovni přípravek s Modřany a na úrovni dorostu s Hájemi.

Takže aktuálně si myslím, že se klub může ještě posunout díky postupům do vyšších soutěží, především v dorostenecké a dospělé kategorii. V nižších kategoriích mít neustále zkušené trenéry, kteří jsou zaměřeni na výchovu do "budoucna".

Který trenér, pokud nějaký, je vám největší inspirací a jaký je váš trenérský sen?
Není pouze jeden trenér, který mě inspiruje. Je jich řada a především řada z nich se pohybuje kolem mě. Každá diskuze, názor, vystupování či koučink mě nějakým způsobem inspiruje - negativně či pozitivně. Nechci nikoho kopírovat, ale být svůj. Je to stejné jako u hráčů. Chceme vychovávat originály a nikoli kopie a porovnávat vytvořené produkty mezi sebou, poněvadž vždycky budete "až ten druhý". Přijde mi, že aktuálně svůj trenérský sen žiji… 

Pokud chcete ještě něco čtenářům sdělit, zde máte prostor...
Chtěl bych poděkovat Zajdovi, Báře a Šárce za skvělou práci a především atmosféru mezi námi, dále rodičům za dobrou atmosféru, fandění a trpělivost s námi trenéry. Chtěli bychom popřát hodně štěstí Martinovi Sobotkovi, aby na Bohemce všem ukázal, že umí hrát fotbal a dokázal se prosadit a uplatnit svůj potenciál, dále hodně štěstí, radosti a především úspěchy ve škole v novém působišti Adamovi Švejdovi.  Chci rovněž poděkovat všem trenérům, vedoucím, rodičům na Tempu, kteří zde opravdu vytvářejí druhý domov náš a je radost a zábava neustále chodit mezi Vás. Rovněž chci poděkovat konstruktivním kritickým a oponentským hlasům, protože jenom ty nás mohou posouvat o kus dále. Poslední díky patří vedení (Jirkovi Trunečkovi, Petru Dedkovi a Liboru Koubkovi), protože podmínky, které nám vytvářejí, patří k nejlepším v republice a rovněž za super uspořádanou oslavu 90. narozenin.