7.1.2019 14:51   Dominik Kadlec  

Jako první soupeř k nám v novém roce přijel Kolín. Kolín hraje žákovskou ligu, jen jinou skupinu. Na jednom hřišti hrály jejich 2006 a na druhém 2007, které jsou ale velmi šikovné, postoupili na Ondrášovku přes naše 07. Od utkání jsme nečekali žádné zázraky, trénovali jsme jen v pátek a to v počtu 18 kluků, kteří také dorazili na utkání. Měli jsme tedy jen jednoho na střídání. Kluky jsme rozdělili do dvou vyrovnaných týmů. Kluci si alespoň pořádně zahráli a to, že na nich v průběhu zápasu byla vidět únava, je normální. Nakonec nejlepší třetiny kluci odehráli ty poslední. Zápas skončil 12:12. Viděli jsme chvíle, kdy jsme tlačili, kdy jsme bránili a kdy byla hra neurovnaná. Utkání nám přineslo několik otazníků.

Jak je možné, že jedna parta dostane ve druhé třetině od 07 čtyři góly, aby třetí třetinu vyhrála 6:1?

Dá se vyhrát zápas, pokud hraju sám na sebe a nepřináší to výhodu ve hře pro můj tým? Nepadají z toho góly, ani z toho nejsou šance?

Je výhodné se vždy snažit o přihrávku, i když jí nemám komu dát? A to, že jí nemám komu dát, je chyba hráče s míčem nebo hráčů bez míče? Můžeme vyhrát zápas bez dravosti?

Jak je možné, že nás je v týmu 28 a ještě před Silvestrem, kdy si potvrzujeme zápas, počítám s 26 kluky na zápas a nakonec nás je jen 18, přesto nikdo není nemocný?

V utkání bylo k vidění několik dobrých individuálních výkonů, normálně nejmenuji, ale tito kluci nepatřili stabilně do ligy a dnes nás zaujali, tak věřím, že budou ve výkonech pokračovat a naopak ještě přidají. Jde o Davida Müllera, Kubu Krejčího, Matyho a s velkým nasazením hráli Kuba V. a Víťa. Kdyby všichni běhali a bojovali jako tito dva, tak nemůžeme nikdy prohrát.