25.2.2019 14:51   Martin Jelínek  

"A víš, že to je tvoje chyba?!" Touhle otázkou zaskočil brankáře jeho trenér, když dostal branku. Nevím, čeho tím chtěl trenér docílit. Vím ale, že tohle je přesně jeden z důvodů, proč se hráči bojí hrát. Odvážně a beze strachu.

Na turnaji v Benešově jsme mohli vidět skvělé sportovní výkony, ale také přes míru aktivní a neslušné rodiče podpořené trenéry, kteří při vší úctě zamrzli v minulém století. Pokud tito lidé budou dostávat prostor při výchově dětí, nikam se neposuneme. Jsem rád, že rodiče našeho týmu zachovali klid. Byli trpělivý a nenechali se strhnout občasnými chybami. Děti jsou stále děti, nikoliv malí dospělí. Chyby budou a bude jich stále velké množství, to je normální a vzhledem k věku našich dětí pochopitelné.

Náš tým se prezentoval střídavým dojmem, který se těžko hodnotí. Světlé momenty střídaly horší, kdy jsme svým nedůrazem vyloženě nabízeli protihráčům mnoho šancí. V útočné fázi jsme působili lépe. Některé akce byly opravdu hezké. Nicméně i v útočné fázi nám chyběl potřebný důraz, který byl v některých momentech rozhodující.

Mám radost, že i v nepříjemných situacích se vše snažíme řešit fotbalově. Někdy i za cenu ztráty. Nicméně pro děti je toto stále užitečnější, než bezhlavé nákopy, které nemají žádný smysl.