3.4.2019 15:54   Antonín Plachý  

Utkání s Vyšehradem proběhlo v duchu převahy, kde si kluci zaútočili a zastříleli a ačkoliv vyhráli, bylo vidět, kde bychom na tom mohli být lépe. Týmově je to samozřejmě přihrávka o něco dříve, často probíhá na poslední chvíli nebo už neproběhne. To samé je vlastně se střelou, rychle si připravit zakončení tak, aby se dalo zamířit, ale nestřílet z nesmyslně velké dálky jen protože mám před sebou místo. Lépe už kluci pochopili auty, rohy, a vcelku i rozehru od branky, ale i tam jsou stále rezervy v aktivitě a rychlosti rozehrání. Zápas skončil 33:11 v náš prospěch, což jsme nepočítali, ale určitě toho na jednom hřišti pochytal spousty vyšehradský brankář, kde bylo vidět právě tu nedokonalou dovednost zakončit cíleně, ne jen před sebe. Individuální výkony rozebírat nebudu, řešíme je do tréninku...

Zápas na Bohemce jsme začali na obou hřištích vcelku pozorně, jedna parta vyhrála čtvrtinu 7:3 a zřejmě se tím uspokojila tak, že to zkrátka nějak půjde. Bohemka hrála na pokraji zdravé agresivity a kluci byli trochu překvapeni, jak tvrdě chodí do soubojů a často a někteří se s tím nedokázali vyrovnat. Obecně to byl trochu souboj dvou stylů výchovy, které jsme už řešili. My jsme chodili mnohem více individuálně, bylo tam více kliček a pozdních přihrávek, ale kluci se tím učí odvaze mít míč a hrát s ním. Na straně Bohemky byla vidět rychlejší kombinace a agresivita, ale zase málo činností s míčem 1:1. Pro nás to bylo dobré v tom, že se do našich kluků někdo právě při obcházení pořádně opřel. Museli tedy jít naplno do kliček a do vedení míče. Naše filosofie je, aby kluci byli odvážní a dobří právě v tomto a kombinace se postupně přidává s věkem více a více. Hrát 1:1 už se pak nikdy v životě nenaučí a stále bude hledat jen nějakou přihrávku, byť dozadu k brankaři. Poprvé jsme si spočítali výsledek a s tím, co spočítal rozhodčí, se to shodovalo. Bohemka trefila výsledek jinak, takže nakonec 17:17.