FC Tempo Praha
U17: Cenné tři body s Duklou
29.9.2020 11:22
Richard Valoušek
Výhru 1:0 trefil Prchlík z pokutového kopu.
V šestém kole ligové sezóny jsme doma přivítali v pražském derby Duklu. Protože jsme s tímto soupeřem odehráli v červnu přípravný zápas (2:4), bylo pro nás skvělým zrcadlem, jakou cestu jsme za desítky tréninků a řadu zápasů ušli.
Pojďme ale popořadě, vzhledem k počasí jsme nastoupili na umělé trávě a možná i díky tomu lépe kontrolovali hru, dovolili si kombinovat po zemi i ve složitějších situacích a tím nepouštěli soupeře do šancí. Naše obrana byla pevná, Dukla se dostala na dostřel jen ze standardních situacích.
Právě dobrá defenziva dodávala sebedůvěru celému týmu a my mohli být dostatečně kreativní na útočné polovině. Vyložené šance z toho nebyly, ale řada slibných příležitostí ano. Například Prchlíkovi se dařilo na pravé straně uvolňovat, přesná koncovka ale vázla. Stejně na tom byl Muzić nebo Mikeš, kteří sice udrželi míč na svých kopačkách v obležení soupeřů, ale jejich zakončení obrana stihla zablokovat.
Ještě v prvním poločase se kopaly dvě penalty, po jedné na každé straně a nutno dodat, že obě byly správně nařízeny. V obou případech ale "čarovali" brankáři, a stav tak zůstal do poločasové přestávky bezbrankový.
V kabině jsme na hráče apelovali, aby se ještě více tlačili do rotace a zkoušeli se přesnou a dostatečně rychlou kombinací dostat do vápna soupeře. I když úvod druhého poločasu nám nevyšel, soupeř byl v prvních deseti minutách lepší na míči i silnější v soubojích, ustáli jsme to a začali se osmělovat.
Pomohla i střídání a rázem jsme byli zpět v zápase. Kluci odhodili ostych z úvodu druhé půle, pouštěli se odvážněji do rotací, uvolňovali si prostory a díky tomu získávali čas na rozehrávku. A tak přicházely i šance. A také penalty. Konkrétně dvě, když se v obou případech ve vápně skvěle uvolnil Mikeš.
Bohužel pro nás, a nakonec i pro soupeře, jsme proměnili "až" tu poslední, třetí. I to nám stačilo k vítězství. Závěr už byl hodně nervózní. Soupeř šel do deseti po červené kartě a my se místo aktivity zbytečně zatáhli. Měli jsme štěstí, že nás za to soupeř nepotrestal, pár náznaků, hlavně po centrovaných míčích, měl.
My hrozili z brejků, Prchlík šel zcela sám na brankáře, ale nedal. Další šance zůstaly nevyužity, a tak poté, co Skokánek v naší bráně zkrotil nadvakrát střelu soupeře, radovali jsme se z cenného vítězství 1:0.
Výhra je pro kluky velkou motivací do dalšího vývoje sezóny a já věřím, že ji vezmou za ten správný konec, protože podobná vítězství nás nesmí uspokojit, ale naopak povzbudit ještě do náročnější práce.