FC Tempo Praha
U13: Prohra se Slavií se ctí
26.8.2021 13:31
Petr Suchan
Tempáci proti jednomu z nejlepších týmů republiky rozhodně obstáli.
V neděli jsme v dalším kole žákovské ligy hostili tým SK Slavia Praha. Slavia, oproti svým zvyklostem, nepřijela s o rok mladším týmem, ale se stejně starým ročníkem. Díky dobré znalosti hráčů soupeře vím, že na Tempo přivezli absolutně to nejlepší, co v daném ročníku mají. To potvrzeno i z řad soupeře. A tak jsme dostali šanci se utkat v dané kategorii s absolutní českou špičkou.
Potěšujícím zjištěním bylo, že kluci působili sebevědomě, odhodlaně, s vírou ve své vlastní schopnosti. V tomto směru za poslední rok neuvěřitelný posun. Zdravé odhodlání si to rozdat se silným soupeřem.
Začali jsme bez respektu. Rychlostně, v důrazu i technice na míči jsme se Slavii vyrovnali od prvních minut. Soupeř byl v prvních 5 minutách více na balónu, ale do šancí se nedostal. Chvilku trvalo, než jsme si zvykli na rychlejší tempo hry, ale pak jsme hru vyrovnali a hra se odvíjela ve středu hřiště. Šancí na obou stranách moc nebylo. První gól jsme Slávistům darovali nepochopitelným autovým vhazováním. Vhazujeme vlastní aut do středu hřiště před vlastní bránu - 0:1. Od tohoto okamžiku, si troufám říci, se hra odvíjela na polovině Slavie. Kluci bez respektu presovali, kombinovali ve snaze za vyrovnáním. Slavia kontrovala nebezpečnými brejky. Šancí na vyrovnání se začalo kupit. Zde se projevil menší klid v zakončení v důsledku rychlejší hry. Střely uspěchané, nepřesné, nebo díky pomalejšímu druhému doteku ke střele často nedošlo. Dvě minuty před koncem třetiny jsme se dočkali vyrovnání. Aktivní presink pětice hráčů donutil soupeře k chybě, kdy Heřman vystihl zpětnou přihrávku a uklidil míč do brány. I přes vyrovnání jsme byli stále aktivní. Vše nasvědčovalo, že se třetina dohraje minimálně pro nás do remízového stavu. Chybělo snad 10 vteřin do přestávky, když Séba po vyhraném souboji ve středu hřiště, ve snaze otočit hru, poslal míč naslepo do křídla na úplně osamoceného hráče soupeře, který šel sám na Šímu - 1:2, gól a píšťalka rozhodčího.
O přestávce jsme si řekli, jak napadat rozehrávku soupeře. Kupodivu byli všichni hráči Tempa odhodlaní se rvát o výsledek. Nikdo nepochyboval, že je můžeme porazit. Tento posun mě potěšil. Na tom jsme poslední měsíce pracovali a to zdravé sebevědomí z kluků doslova stříkalo. Bravo!!! Do dalšího dějství jsme vlétli a hned z naší rozehrávky jsme soupeři zasadili nečekaný úder - 2:2. Myslím, že to Slavii zaskočilo. Nečekala, že se podruhé vrátíme do utkání. Byli jako opaření. Tempo s nejlepší Slavií v tu chvíli hrálo výsledkově i na hřišti absolutně vyrovnanou hru. Hra se ještě zrychlila a na obou stranách dominovaly obrany. Šance nebyly. Šlo o to, kdo udělá chybu. Ta bohužel přišla na naší straně, kdy nepovedenou střelu z dálky, která se sotva koulela po zemi, Šíma maličko podcenil a míč mu pod rukama spadl do brány - 2:3. Ani to nás nezlomilo. Potřetí v zápase jsem po vlastní chybě prohrávali. Opět jsme se snažili o aktivní hru. Pravda, že soupeř v tu dobu již více na míči. Přesto jsme ještě měli nebezpečné akce. Nicméně další nepozornost při standardce, zkráceném rohu, jsme vůbec neobsadili Slávisty, ale jen prostor. A to jsme to v týdnu trénovali. Hostující hráč 5 sekund si zcela sám na penaltě připravil míč ke střele a Šíma ještě míč dokázal vyrazit, dokonce chytil i dorážku. Rozhodčí však usoudil, že druhý zákrok proběhl již za brankovou čarou - 2:4. Tady jsme přesvědčení, že se lámal chleba. S vědomím dvoubrankového vedení začali hosté z Vršovic dominovat a my v pokročilé únavě a s tíhou výsledku jsem začali tahat za kratší konec. Čtyři góly, které jsme darovali, bylo na nás moc. Soupeř jen trestal.
Potěšujícím zjištěním bylo, že kluci působili sebevědomě, odhodlaně, s vírou ve své vlastní schopnosti. V tomto směru za poslední rok neuvěřitelný posun. Zdravé odhodlání si to rozdat se silným soupeřem.
Začali jsme bez respektu. Rychlostně, v důrazu i technice na míči jsme se Slavii vyrovnali od prvních minut. Soupeř byl v prvních 5 minutách více na balónu, ale do šancí se nedostal. Chvilku trvalo, než jsme si zvykli na rychlejší tempo hry, ale pak jsme hru vyrovnali a hra se odvíjela ve středu hřiště. Šancí na obou stranách moc nebylo. První gól jsme Slávistům darovali nepochopitelným autovým vhazováním. Vhazujeme vlastní aut do středu hřiště před vlastní bránu - 0:1. Od tohoto okamžiku, si troufám říci, se hra odvíjela na polovině Slavie. Kluci bez respektu presovali, kombinovali ve snaze za vyrovnáním. Slavia kontrovala nebezpečnými brejky. Šancí na vyrovnání se začalo kupit. Zde se projevil menší klid v zakončení v důsledku rychlejší hry. Střely uspěchané, nepřesné, nebo díky pomalejšímu druhému doteku ke střele často nedošlo. Dvě minuty před koncem třetiny jsme se dočkali vyrovnání. Aktivní presink pětice hráčů donutil soupeře k chybě, kdy Heřman vystihl zpětnou přihrávku a uklidil míč do brány. I přes vyrovnání jsme byli stále aktivní. Vše nasvědčovalo, že se třetina dohraje minimálně pro nás do remízového stavu. Chybělo snad 10 vteřin do přestávky, když Séba po vyhraném souboji ve středu hřiště, ve snaze otočit hru, poslal míč naslepo do křídla na úplně osamoceného hráče soupeře, který šel sám na Šímu - 1:2, gól a píšťalka rozhodčího.
O přestávce jsme si řekli, jak napadat rozehrávku soupeře. Kupodivu byli všichni hráči Tempa odhodlaní se rvát o výsledek. Nikdo nepochyboval, že je můžeme porazit. Tento posun mě potěšil. Na tom jsme poslední měsíce pracovali a to zdravé sebevědomí z kluků doslova stříkalo. Bravo!!! Do dalšího dějství jsme vlétli a hned z naší rozehrávky jsme soupeři zasadili nečekaný úder - 2:2. Myslím, že to Slavii zaskočilo. Nečekala, že se podruhé vrátíme do utkání. Byli jako opaření. Tempo s nejlepší Slavií v tu chvíli hrálo výsledkově i na hřišti absolutně vyrovnanou hru. Hra se ještě zrychlila a na obou stranách dominovaly obrany. Šance nebyly. Šlo o to, kdo udělá chybu. Ta bohužel přišla na naší straně, kdy nepovedenou střelu z dálky, která se sotva koulela po zemi, Šíma maličko podcenil a míč mu pod rukama spadl do brány - 2:3. Ani to nás nezlomilo. Potřetí v zápase jsem po vlastní chybě prohrávali. Opět jsme se snažili o aktivní hru. Pravda, že soupeř v tu dobu již více na míči. Přesto jsme ještě měli nebezpečné akce. Nicméně další nepozornost při standardce, zkráceném rohu, jsme vůbec neobsadili Slávisty, ale jen prostor. A to jsme to v týdnu trénovali. Hostující hráč 5 sekund si zcela sám na penaltě připravil míč ke střele a Šíma ještě míč dokázal vyrazit, dokonce chytil i dorážku. Rozhodčí však usoudil, že druhý zákrok proběhl již za brankovou čarou - 2:4. Tady jsme přesvědčení, že se lámal chleba. S vědomím dvoubrankového vedení začali hosté z Vršovic dominovat a my v pokročilé únavě a s tíhou výsledku jsem začali tahat za kratší konec. Čtyři góly, které jsme darovali, bylo na nás moc. Soupeř jen trestal.
Poslední třetinu jsme odehráli se ctí. Stále jsme byli aktivní. Šancí už jsme moc neměli a převážně se jen bránili. Soupeř hodně na balónu. Obrannou hru jsem ještě zvládali, ale sil na ohrožení branky soupeře už moc nebylo. Zhruba v polovině posledních třiceti minut bylo definitivně rozhodnuto o výsledku. Na okamžik jsme upustili od důrazné obrany a zajištění a útočník Slavie krásnou individuální akcí, kdy prošel přes tři naše hráče, prostřelil Mrklovského v bráně - 2:5. Od té doby jsme se soustředili nedostat další góly. Nechtěli jsem dobrý výkon popravit výpraskem v závěru. Skóre jsme uzavřeli stejně, jako jsem ho otevřeli. Naším nesmyslným autem. Míč na střed do stojícího hráče, který je navíc obsazený dvěma soupeři. Ztráta, jednoduchá průnikovka a 2:6.
Je škoda, že jsme darovali soupeři 5 ze 6 gólů díky velice laciným chybám. Tempo a úroveň zápasu byla vysoká. Ne často se potkáváme s takovouto kvalitou. To je asi hlavní důvod inkasovaných gólů. V jiném zápase bychom svou pohyblivostí a rychlostí minimálně třem gólům zabránili. Tady se však projevila kvalita soupeře, který tvrdě trestal a minimálně chyboval. Nás těší způsob, jakým jsme zápas odehráli a v těžké konkurenci jsme víc než obstáli. Vždyť to, že přijela Slavia v tom nejsilnějším, co má ve se stejně starém ročníku, na Tempo, je pro nás vyznamenání a odměna za dosavadní práci. Důkaz, že nás v naší kategorii s respektem vnímají i ty největší týmy republiky. Více takovýchto zápasů.
Je škoda, že jsme darovali soupeři 5 ze 6 gólů díky velice laciným chybám. Tempo a úroveň zápasu byla vysoká. Ne často se potkáváme s takovouto kvalitou. To je asi hlavní důvod inkasovaných gólů. V jiném zápase bychom svou pohyblivostí a rychlostí minimálně třem gólům zabránili. Tady se však projevila kvalita soupeře, který tvrdě trestal a minimálně chyboval. Nás těší způsob, jakým jsme zápas odehráli a v těžké konkurenci jsme víc než obstáli. Vždyť to, že přijela Slavia v tom nejsilnějším, co má ve se stejně starém ročníku, na Tempo, je pro nás vyznamenání a odměna za dosavadní práci. Důkaz, že nás v naší kategorii s respektem vnímají i ty největší týmy republiky. Více takovýchto zápasů.