28.10.2021 19:35   Jiří Hron  

Většinu našeho života procházíme tak, že něco se daří, něco se nedaří, něco vyjde podle představ a něco přesně naopak. Občas ale přijde den, kdy vychází úplně všechno, nebo nevychází vůbec nic. Tak v sobotu jsem jako pokladník zažil učiněnou nirvánu. Vše začalo vlastně už v pátek, kdy Petr na sobotní zápas na Spojích nominoval Vojtu Mastného. Ten si pod tlakem studijních povinností popletl dny a tak, když jsme mu v době srazu volali s dotazem kde je, odpověděl suše "dneska je neděle, hrajeme až v sobotu". Vzhledem k tomu, že měl být navíc v základu, protočily se mi dolary v očích tak, jak to umí jen Strýček Skrblík. To Kryštof Čemus byl na srazu s předstihem, ale namísto dnů si popletl hřiště, takže na jeho dotaz "kde jste, volové" zjistil, že sraz nebyl na Tempu a vydal se na strastiplnou cestu směr Žižkov. To už jsem začal přemýšlet, jestli nebudeme potřebovat větší kasu, aby se tam ty prachy vešly. Navíc v sestavě se objevili opět nějací nováčci, takže zápisné a potenciální prvogólovné, prvoasistenční, prvokaretní a prvoblbostní inkasace visela ve vzduchu. Navíc při odchodu z kabin na rozcvičení a návratu pro dresy jsme zjistili, že někteří chlapci neumí ani zamknout, resp. odemknout dveře, což těžce nesl náš trenér Petr Dedek, jinak úspěšný podnikatel a odborník v oblasti klíčů, zámků, vložek a autoklíčů (i s transpondérem), který mi dal jasný pokyn "to jim naúčtuj podle našeho sazebníku… a podle víkendový sazby".

Od začátku bylo vidět, že proti sobě stojí dva týmy z čela tabulky a hrál se zajímavý, a především kvalitní fotbal s šancemi na obou stranách. První branku vstřelil Štěpán, soupeř však po chvíli dokázal srovnat. Spoje se do vedení dostaly po ruce Vita, který tak sice zahrál neúmyslně, ale jak říkala vždycky moje babička, za blbost se platí, a tak kromě gólu v naší síti taky kasa cink. Pak se Radim přihlásil o pokutu za zbytečnou žlutou kartu, kdy se při snaze o náběh nechal zcela mimo hru faulovat a navrch dostal vynadáno. Vzhledem k tomu, že nikomu nic neudělal, neřekl, ani nesimuloval, tak karta, kterou dostal, byla zcela zbytečná.

Do druhého poločasu vstoupil lépe soupeř, který si vypracoval několik gólových šancí, které ale trestuhodně zahazoval. Pak přišel náš uragán, který odstartoval Miky svojí plachtící střelou z dálky, která přímo vybízela k finančnímu zhodnocení. Vzhledem k tomu, že minulý zápas dal čtyři branky a musel kvůli platbě do kasy dát do zástavy skromný domek rodičů, chtěl jsem mu to protentokrát odpustit, pak jsem ale zjistil, že mají přeplatek za energie u Bohemia Energy, takže peněz je dost. Během následujících dvanácti minut jsme dali další tři branky, čímž jsme rozhodli zápas a ten se pak v poklidu dohrál. Na hřiště se poprvé za Benfiku podívali dva kluci z dorostu (kasa cink), na hřiště se nepodíval Pepa Klouda (Petr kasa cink) a Marťas, který si namísto dresu č. 11 dal 4x jedenáctku (kasa CINK). V kabině pak odmítl vést vítězný pokřik Páťa (kasa cink), který zápas dohrával s páskou (poprvé - kasa cink).

Výjezd na Spoje byl tedy úspěšný jak z hlediska sportovního, tak finančního, tedy alespoň pro naši kasu $$$$$$$.