U13: Hodnocení sezony

Kluků, kteří zvládají udělat něco nečekaného, máme opravdu dost a kreativitu budeme podporovat i dál. Nejvíc mě ale těší zlepšení obranné fáze, hodnotil trenér David Perl. 

Jaké byly cíle do právě skončené sezóny?
Opět se po všech stránkách posunout dál. Fotbalově je to pro kluky třeba přechod na velké hřiště, který byl vcelku plynulý a ukazuje se, že pokud se primárně trénuje porozumění hře, nejsou tyhle přechody nějak dramatické a mohou být i rychle zvládnuté. Cílem bylo vyhrát alespoň jednu ze dvou soutěží. Zvlášť v té pražské jsme byli dlouho ve hře, ale i konečné 2. a 3. místo je určitě úspěchem.

Jak se je podařilo naplnit?
Asi už jsem odpověděl, tak ještě něco málo k velkému hřišti. Kluci vlastně ani nevnímali velký rozdíl v přechodu z poloviny na celé hřiště a třeba zápasy proti moravským týmům, které už mají roční zkušenost se hrou 8+1 vápno-vápno, opravdu ukázaly, že to nemusí být až tolik zásadní.

Jaké jsou cíle do sezóny následující?
Pokračovat v tom, co jsem zmiňoval v první otázce a vrcholem pro kluky snad bude barážové dvojutkání o postup do ligy. Atmosféru si velká část kluků zažila letos z pohledu diváků a ta motivace, byť ke vzdálenému a ještě nejistému cíli, tam bude obrovská. Zásadní pak pro nás bude domluvit takové zápasy, abychom měli neustálý kontakt a porovnání s top kluby.

V čem měl váš tým v soutěži navrch nad soupeři?
Zvenčí jsem ke konci sezóny zaslechl některé hlasy, že máme hodně zajímavých hráčů směrem dopředu. Kluků, kteří zvládají udělat něco nečekaného, máme opravdu dost a kreativitu budeme podporovat samozřejmě i dál. Nejvíc mě ale těší zlepšení obranné fáze. Posledních pár zápasů jsme v podstatě nedostávali góly. Přišlo uvědomění si, že není potřeba celý zápas hrát nahoru dolů a není ostudou na chvíli nechat hrát soupeře.

Nejlepší a nejhorší moment sezóny?
Taková klasika - nevyhnuli jsme se zraněním a nemocem. Naštěstí nic vážného, a tak můžu rok v tomhle směru hodnotit pozitivně. Nejlepší byly emotivnější zápasy. Ty, kde se se soupeřem přetahujete o gól o dva, a vstřelení branky není nutnost a rutina, ale je spouštěčem minutové oslavy celého týmu.

V jakém rozestavení váš tým nejčastěji hraje a proč, jaké jsou jeho výhody a nevýhody?
V sedmičkovém fotbale to bylo 2-3-2. Chtěli jsme spolupráci dvou útočníků a víc volna uprostřed hřiště, kam pak mohl chodit další hráč. Často jeden z útočníků, ale kluci měli v tomhle velkou volnost. Na velkém hřišti začínáme s rozestavením 3-5-2, které nám vzešlo z typologie hráčů, ale určitě budeme pošilhávat i po dalších.

Kdybyste si měli od jednoho trenéra na Tempu vzít jeho silnou stránku, jaká by to byla a od koho?
Jednoznačně pohotovost, údernost a zároveň slušnost v odpálkování polomozků z řad trenérů a rodičů soupeře od Jardy Hodánka. Já než něco vymyslím, tak už je po zápase a nebo řeknu kravinu.

Jak fungovala spolupráce s ostatními týmy, především s těmi ročníkově nejbližšími?
Fungovala skvěle. Nejvíc jsme byli propojeni s ročníkem 2011. Jak tréninkově, posouváním hráčů, tak i třeba jenom povídáním si o fotbale s Jardou. Několik kluků pak chodilo k Péťovi Suchanovi na učenou do velkého fotbalu, což byla zkušenost, kterou si vždycky hodně pochvalovali.

Co by se dalo či mělo zlepšit v celkovém fungování klubu?
Každý další člověk, tím spíš pak specialista, zvedne úroveň. Takže určitě kluci nebo holky, co by nám trenérům pomáhali s pohybovou a kondiční přípravou. Hledání dalších novinek a zlepšováků, které ale nevyžadují nutnost velké finanční injekce, je těžší a těžší, ale vždycky se s něčím takovým přišlo a jsem zvědav, čeho se dočkáme v dalším roce.

Tykají, či vykají vám vaši hráči? A je to podle vás v něčem podstatné?
Tykají. Podstatné asi až na nějakém x-tém místě. Zastávám názor, že bych chtěl fungovat jako parťák, k čemuž mi tykání přijde přirozenější. Na druhou stranu znám spoustu přátelství, ve kterém si dotyční vykají a fungují taky skvěle.

Pokud chcete říci něco na závěr......
Milovníkům psaného slova se omlouvám za kratší odpovědi naťukané z dovolené a všem z klubu chci poděkovat za to, že jsou a jací jsou. Ahooj.

Osoby:

David Perl