19.6.2017 11:09   Petr Vanko  

V posledním kole nás čekal souboj prvního s druhým, ve kterém už nakonec o nic nešlo. Minulý týden jsme oslavili postup, a tak dlouho zamýšlené finále celé soutěže ztratilo trochu výjimečnosti.

I tak se hrál zápas prvních dvou celků tabulky a určitě jsme nechtěli soutěž jen tak dohrát a Střešovicím body odevzdat. Dopředu bylo avizováno, že někteří hráči dostanou volno, a to se také stalo. V každé řadě nám tak chyběl jeden hráč, ať už kvůli zranění nebo kvůli odpočinku.

Tento fakt však v úvodu zápasu vůbec nebyl znát. Dokázali jsme na Střešovice vletět a prosadit se kombinacemi, které byly zakončené góly. Nejprve Hurka našel na zadní tyči Geisslera, který z několika kroků trefil hlavou přesně - 1:0. Pak se po centru Freie prosadil v souboji Hurka, jehož hlavičku ještě usměrnil do sítě bránící Smejtek - 2:0. Pak bylo vidět, že jsme velmi polevili, ale i tak jsme neustále hrozili nejistě působící obraně zelenobílých z brejků.

Střešovice se pak konečně dostaly ke své hře. Tedy dlouhé nakopávané balony a čekat na nějaký šťastný odraz. K šancím to však nevedlo, protože jsme na styl hry hostů byli dobře připraveni a kluci spoustu soubojů vyhráli. Mezi naše vstřelené branky se vešla možnost Kašpara, ale přestřelil. Jeden odraz však přece jen vedl ke kontaktnímu gólu. Po souboji se skákající míč na hranici pokutového území dostal k Vegrichtovi a ten nádherný volej umístil nechytatelně do šibenice - 2:1. Další souboje jsme však dokázali zvládnout a ještě jsme byli nebezpeční. Frei dokázal uniknout obraně, ale místo přihrávky pod sebe volil zakončení do boční sítě. Pak Bláha uvolnil Bartáka, který postupoval ze strany na Šilhavého, zbavil se obránce, ale zakončení pak prováhal.

Poločasová pauza trochu otupila snahu Střešovic, které se už k naší brance moc nedostaly. Ani my jsme nezačali nějak aktivně, a tak se hra odehrávala převážně uprostřed hřiště. Zápletka však přece jen přišla. Frei uvolnil Geisslera, který šel sám na branku, ale zakončení se mu nepovedlo. A tak platilo nedáš - dostaneš. Střešovičtí byli ve dvou hráčích důrazní, my se špatně zajistili a Zvolenský se ocitl sám před Kuchařem, který jeho střelu sice ztlumil, ale míč doskákal do sítě - 2:2. Nebyla nouze ani o zajímavé momenty. Střešovice žádnou tutovku neměly, za zmínku snad jen stojí zakončení hlavou v tísni, které skončilo nad břevnem. Náš tým mohl rozhodnout po velké šanci Čecha, ale přihrávku Freie před prázdnou brankou minul. Tománek pak našel za obranou znovu Freie, který přehodil špatně vyběhnutého Šilhavého, ale míč doskákal těsně vedle. Zápas směřoval k remíze, ale v závěru jsme přece jen rozhodli. Po autovém vhazování si našel odražený míč Tománek a jeho povedený volej se zastavil až v síti - 3:2.

Trenér Petr Vanko: "Čekal jsem, jestli v sobě kluci najdou dost motivace na poslední zápas, protože jsme věděli, že už je rozhodnuto. Stalo se a jsem rád, že jsme to Střešovicím neodevzdali. Bylo znát, že jsme v tomto složení nastoupili poprvé a místy nám dost skřípala kombinace, na druhou stranu musím vyzdvihnout přístup k bránění a bojovnost celého týmu. Věděli jsme, že vůbec nemá smysl napadat, protože soupeř bude všechno nakopávat a celá obrana vyhrála mnoho osobních soubojů. Myslím, že i ve druhém poločase jsme měli více šancí než soupeř a i když už to v závěru vypadalo na remízu, tak jsem rád, že to tam padlo a rozhodli jsme a se soutěží se loučíme výhrou."