U12: Vánoční Bratislava a Budapešť

10.12.2019 20:10   Antonín Plachý  

Tempáci vyrazili na zajímavou konfrontaci sil do zahraničí.

Miniturnaj v Bratislavě ukázal, že jestli se hraje 8+1 nebo 7+1, je vlastně nepodstatné, že je důležitá kvalita činností a vnímání hry. Proti Senci si kluci zahráli proti U13, i když prý tam dvě 08 byly také, nicméně od pohledu možná i nějaká ta 03:-).

Utkání bylo vyrovnané a vítězství Sence 1:0 bylo dokumentem toho, že jim se podařilo dát gól. Nebyl to výraz herní převahy, tu jsme měli možná malinko spíše my, v závislosti na tom, kdo byl zrovna na hřišti. Nicméně vyrovnané utkání. Zápas se Slovanem byl už spíše o naší převaze a o tom, kolik se povede dát gólů. Tady se ty tři góly povedly, takže výsledek odpovídá obrazu hry. Slovan ale nehrál vůbec špatně, určitě lépe než druhý den Budapešť.

Kluci se nejen lépe ukazovali v činnosti s míčem, byli agresivnější a rychlejší v soubojích, ale vlastně i lépe vykrývali prostory na pro ně nevyzkoušeném hřišti. Přechod na 8+1 byl v tomto utkání zcela bezproblémový, ačkoliv střední záložníci si ještě zcela nerozuměli, kdo by kde mohl být.

Dorozumění střední zálohy bylo podstatně lepší v zápase s Budapeští, kde byl na jednom hřišti po většinu zápasu velký tlak, občas i drtivý, na druhém hřišti byl asi mírně lepší soupeř. První hřiště i přes velký tlak prohrálo 0:2 po individuálních chybách, které byly v otevřené obraně zkrátka vidět daleko více,než v obraně soupeře, který většinou bránil v sedmi hráčích. Druhé hřiště bylo dvě třetiny vyrovnané s výsledkem 1:1 a až ve třetí třetině kluci dostali další dva góly, které soupeř vytěžil z nevelké, ale viditelné převahy.Nejspíš to přineslo i prostřídání mezi hřišti, včetně trenérů. Takže trenérská chyba:-).

Zejména pro první tým bylo utkání ale velmi poučné v tom, jak nabíhat, když je ofsajd už na polovině hřiště. Zhruba 40x zastavený útok byl možná napolovic, že některé ofsajdy byly a některé byly minimálně sporné. Rozhodčí v ČR mají ofsajd posuzovat s podporou útočné hry, tedy když je to na hraně, tak nechat útok dohrát. Děti se totiž neučí ofsajdové pasti. Nicméně tady bylo od počátku zřejmé, že každý náznak brejku z vysokého postavení bude zastaven. To na tom vlastně bylo to nejpoučnější pro kluky i pro trenéry, jak pomoci klukům udržet klid, když cítí křivdu, která se opakuje. Jak zvládnout pocit, že soupeře drtí,ale nejen soupeř je překážkou. To někteří zvládli lépe, někteří hůře, budeme si to rozebírat i u videa. Upřímně, když už se naštval a "popral" i veleklidný Honza Šandy, tak už to asi bylo opravdu za čárou spravedlnosti, tady tedy spíše ve tvrdosti či čestnosti osobních soubojů. Nicméně to život bude přinášet pořád. Různé úhly pohledu na stejné situace se budou křížit a kdo si bude dlouhodobě pěstovat nějaký vztek a nezvládat křivdy, bude mít vždy nevýhodu a nebude se moci soustředit na to důležité. Zkrátka to důležité neuvidí, protože bude pořád řešit křivdy ze svého úhlu pohledu. Kdo viděl teď vyloučení Komličenka (Sparta - Boleslav), také může s klidem tvrdit, že"faul", po kterém přišly dvě karty, vůbec nebyl a rozhodčí sežral simulaci i s navijákem.

Doufám, že návštěva adventní Bratislavy přinesla hezké chvíle, stejně jako návštěvy Budapešti, aspoň těm, kteří tedy do Pešti šli.