V utkání s Horními Měcholupy jsme měli od začátku jasně navrch. Soupeř se těžko dostával na naši polovinu a zuby nehty se bránil našim útočným nájezdům. Soupeř musel být rád, že naši útočníci měli na mušce hlavně brankáře a pak různá místa mimo branku. Poločas bohužel branku nenabídl, ale do druhé půle jsme museli přistoupit stejně jako do té první.
Dobývání měcholupské branky pokračovalo i ve druhé půli. Ale co asi málokdo čekal, že první branku vstřelí právě Měcholupy, které se dostaly snad ke druhé střele v zápase a první na branku, která znamenala jejich vedení. Kluci se pak vrhli opět do útočení a se štěstím se nám podařilo vyrovnat, když tečovaná střela Višvadera skončila v brance. Následně ale přišel další direkt. Po zcela zbytečných individuálních chybách jsme soupeři darovali tři branky! Fotbalově soupeře přehrávat není ovšem vše. Takový zápas bychom měli zvládnout, i když se nedaří v koncovce tak, jak by mělo. Prohra je nepříjemná, ale i to se stává. Nápravu můžeme s tímto soupeřem učinit již v únorovém přátelském měření sil.