Ml.přípravka B: Rozpačitý zápas s Braníkem

23.10.2013 21:14   Dominik Kadlec   Tomáš Slany  

I přes výhru nebyli trenéři úplně spokojeni.

Zápasy s Braníkem, tedy s naším rivalem již od našich prvních turnajů, byly vždy velmi těžké a poměrně vyhecované. Často jsme je prohrávali po gólech z nacvičených signálů, nákopů před branku do chumlu a podobně. V létě se však na Braníku vyměnil trenér, a tak zápas proběhl v naprostém klidu. Před zápasem jsem si byl jistý, že bychom ho měli přehrát.

1. parta: Pepča, Jirka K., Marťas T., Nikča, Víťa, Péťa S., Tomáš S.: Když ale vezmu v potaz výkon mojí skupiny v 1. čtvrtině, tak jsem o tom začal pro tentokrát trochu pochybovat. Ne že by nás kluci z Braníka přehrávali tím, že by byli lepší, i když dva hráči na tomhle prvním hřišti byli velmi dobří, ale byli rychlejší, bojovnější a hráli s větším zápalem. Náš výkon byl nemastný, neslaný a myslím si, že bych se nemusel dál ani rozepisovat, protože to je naprosto výstižné. V první čtvrtině jsme tedy byli všude později, často jsme se nechali oběhnout lehce a někdy jsme hru jenom sledovali, místo toho abychom hráli. Přitom kolikrát stačilo udělat jenom jeden krok navíc, abychom míč získali, či abychom vyjeli po kličce ze zahuštěného prostoru na branku. Jediné co mě těšilo, snad byla zlepšující se rozehrávka od Pepči, avšak kluci míč přebírali zpět ke svojí brance místo dopředu a tím zase pomáhal branickým klukům k tomu, aby hráli na naší polovině. Při tréninku se teď snažíme kluky naučit, aby přebírali míč do volna a nejlépe dopředu na co nejméně doteků a budeme se muset tomu věnovat i dál. V první čtvrtině nás tedy Braník se svojí silnější sestavou přehrál.

Do druhé čtvrtiny jsme nastoupili podobně ospale, ale slabší branická parta i tak nemohla našim klukům konkurovat a ti se s nastřílenými brankami snad trochu probudili. Ve třetí čtvrtině jsme se opět vraceli na silnější hřiště, a tak jsme doufal, že zlepšení bude vidět i tam. A malý pokrok už tam byl, myslím, že tuhle čtvrtinu už jsme odehráli daleko lépe a hra byla vyrovnaná, především díky nasazení Nikolky, který se probudil a Víti, kteří svou bojovností kluky táhli, přidal se více už i Jirka, který si odehrál takový svůj standard. Nakonec jsme dokázali vstřelit i jednu nebo dvě branky a sehrát tuto čtvrtinu vyrovnaně. Čtvrtá čtvrtina opět na slabším hřišti byla v naší režii, často jsme postupovali od půlky dva nebo tři sami na brankáře a někdy jsem až nevěřil tomu, co jsme nedali.

Je vidět, že když to klukům padá do branky, tak předvádí parádní věci, ale když je zápas vyrovnaný, tak jsou někteří trochu zaskočení a možná si tolik nevěří. No, je to úkol pro nás, abychom v dalších zápasech kluky motivovali, aby od prvních minut předváděli všechno co umí, protože na tréninku někdy nevěřím vlastním očím co zvládnou a v zápase se toho pak bojí.

2. parta: Vojta V. Nick D., Míša S., Liam F., Dan B., Luky V.: Výkon kluků bych v tomto zápase odhadl někde na 60-70% jejich možností. Pohled na celkový výsledek utkání nevypovídá tolik o kvalitě naší hry, ale spíše o tom, že jsme sázeli spoustu branek do sítě slabší polovině branických kluků. Náš výkon v první čtvrtině byl poměrně slabý, ale vzhledem ke schopnostem protihráčů nám to stačilo a soupeře jsme nemilosrdně rozstříleli. Kluci se hrnuli živelně dopředu, ale i přes laxní přístup ke hře dozadu jsme byli rychlejší než protihráči. Samozřejmě byly vidět i individuální světlé chvilky, kdy se občas někdo vzpružil a zabral, často byl tou výjimkou Vojta.

Studená sprcha na nás čekala ve druhé čtvrtině, kdy jsme přestoupili na silnější hřiště protihráčů a ti si nás totálně rozebrali. Nasazení se sice trochu zlepšilo, ale stále se našim klukům nechtělo zapojit do soubojů se soupeřem a nechávali ho kolem sebe profrčet i s míčem. Tomu odpovídal výsledek, kdy jsme to projeli na celé čáře. Třetí čtvrtina opět proběhla v pohodě a doslova bych řekl, že byla festivalem promarněných šancí, které jsme nedokázali využít hlavně díky zbrklosti v koncovce. Kluci měli pocit, že jim do brány spadne snad cokoli a stříleli bez přípravy z první, ač nebyli nikým atakováni a měli kolem sebe spoustu volného místa. Většinou minuli poloprázdnou branku. Rady, že se mají zklidnit a míč zpracovat, se opakovaně míjely účinkem.

V poslední části jsme se opět vrátili na silné hřiště, v bráně již byl Liam, kterému chyběla motivace hrát v poli. Kluky se podařilo většinou vyhecovat natolik, že se jejich hra najednou změnila a hráli to, co jsem od nich očekával už od začátku. Hráli zodpovědně dozadu, nenechali protihráče procházet volně k naší brance. Dokonce byli ochotní vyběhnout se soupeřem skoro celou délku hřiště a přetlačovat se s ním o míč. Začali být více důrazní a byla vidět snaha vzít soupeři míč už na jeho polovině. Soupeř se již proti nám nedokázal prosazovat a neměl skoro žádné výrazné gólové šance. My jsme se snažili jít dopředu. Měli jsme několik velkých šancí, které se nám nepodařilo proměnit. Měli jsme nad soupeřem navrch. Nakonec se štěstí v zakončení obrátilo v náš prospěch a vyhráli jsme poslední čtvrtinu 1:0.

Ze zápasu mám docela rozpačité dojmy, hlavně proto, že skoro všichni kluci měli během zápasu slzy v očích, jeden proto, že dal v první čtvrtině jen jeden gól a šel střídat, další proto, že nemohl jít do brány zrovna když se mu chtělo, jiný, že musel jít hrát na chvíli zadního …Tomu odpovídala i celková hra, když nebylo po jejich, tak se často ani nezapojovali do soubojů. Asi měli představu, že budou stát před prázdnou brankou a sázet všichni jeden gól za druhým. Nechtělo se jim přistoupit na to, že je potřeba vzít soupeři míč, pokud jsem v úzkých při hře dopředu, tak se netlačit do několika protihráčů, ale přihrát kamarádovi, který stojí osamocený před brankou.

Na závěr budu pozitivní a chci kluky velmi pochválit za výkon v poslední čtvrtině, kdy všichni hráli výborně a ač vyhráli "jen“ 1:0,  tak všichni předvedli maximální nasazení a soustředění na hru. Měl jsme z nich větší radost, než když "roznášeli na kopytech" slabší kluky. Je skvělé, že dokázali zvednout hlavu a soupeři ukázali, jací umí být, když se opravdu snaží.

Zápasy: