FC Tempo Praha
U19: Rozhodla předposlední minuta
14.4.2014 21:16
Jiří Hron
O vítězství v Újezdu nad Lesy rozhodl střídající Hyršl.
Do Újezda jsme jeli s vědomím, že v případě výhry budeme mít náskok na čele již 8 bodů. Na druhou stranu Újezd byl v jarní tabulce na druhém místě, když doma porazil Horní Měcholupy a minulý týden vyhrál na Dukle! Proto jsme věděli, že nás nebude čekat žádný odpočinkový zápas. Kvůli různým absencím musel na stoperu vedle Tomáše nastoupit Matěj a na postu ofenzivního záložníka začal Marek Holko.
Již úvod zápasu dal zapravdu tomu, co jsem říkal před zápasem, že soupeř, povzbuzen předchozími úspěchy, bude "jezdit po zadku" a my se s tím budeme muset vyrovnat. Po herní stránce jsme soupeře přehrávali, problém jsme ale měli s pohybem, náš fotbal byl dost statický, a tak jsme se do šancí dostávali především po standardních situacích, které vždy znamenaly nebezpečí pro domácí, ale branku jsme z toho nevytěžili. První branku jsme inkasovali dost smolně, dlouhý nákop soupeře Jindra hlavou pouze prodloužil na hráče soupeře, který sice stál v ofsajdovém postavení, ale protože poslední se míče dotkl náš hráč, rozhodčí správně nechal hru pokračovat a útočník Újezdu nezaváhal. Na druhé straně měl obrovskou příležitost Jirka a poté Christ, ještě břevno a neuznaný gól pro ofsajd, ale srovnali jsme až z penalty, kdy byl Christ na malém vápně sám před brankářem zezadu faulován. Nutno dodat, že rozhodčí byl karetně shovívavý nejen v tomto případě, ale po celý zápas, především držení za dres nechával bez povšimnutí. Na konci poločasu jsme pak opět zaváhali, kdy se soupeř dostal po naší nedokončené šanci do brejku a trestal podruhé.
Do druhé půle jsme nastoupili s jasným pokynem zlepšit pohyb a aktivitu směrem dopředu i dozadu a odměnou nám bylo nejprve srovnání, kdy se Mára zpoza vápna hezky trefil k tyči a chvíli nato byl Christ opět faulován ve vápně, tentokrát brankářem. Domácí se hodně rozčilovali, pravdou je, že domácí brankář Christovi přiznal, že faul to byl (míče se nedotkl, Chrise ano), na druhou stranu, kdyby kontakt Christ ustál, rozhodčí by penaltu asi nenařídil. Každopádně sám faulovaný se opět nemýlil, a tak jsme se dostali do vedení. Namísto abychom nalomeného soupeře dorazili, začali jsme se soustředit na údržbu výsledku a nechali Újezd hrát dlouhé míče do okolí našeho vápna. V 82. minutě pak přišel trest, kdy nepokrytý hráč i přes snahu Koudyho srovnal. To nás zase probudilo a začali jsme hrát opět útočně. Rozhodnutí přišlo v předposlední minutě, kdy si do vápna naběhl Christ, jeho střelu brankář s námahou vyrazil před sebe, kde byl nejpohotovější Moris, který hlavou poslal míč do prázdné branky a rozhodl o naší výhře.
Soupeř prokázal, že na jaře je to jiný tým než ten, který na podzim získal pouhé čtyři body, my jsem si dokázali, že si zápasy dokážeme hezky zkomplikovat a já budu muset ke kadeřníkovi, aby mi zakryl nové šediny, kterých mám po tomto zápase zase o pěkných pár kousků víc.
Již úvod zápasu dal zapravdu tomu, co jsem říkal před zápasem, že soupeř, povzbuzen předchozími úspěchy, bude "jezdit po zadku" a my se s tím budeme muset vyrovnat. Po herní stránce jsme soupeře přehrávali, problém jsme ale měli s pohybem, náš fotbal byl dost statický, a tak jsme se do šancí dostávali především po standardních situacích, které vždy znamenaly nebezpečí pro domácí, ale branku jsme z toho nevytěžili. První branku jsme inkasovali dost smolně, dlouhý nákop soupeře Jindra hlavou pouze prodloužil na hráče soupeře, který sice stál v ofsajdovém postavení, ale protože poslední se míče dotkl náš hráč, rozhodčí správně nechal hru pokračovat a útočník Újezdu nezaváhal. Na druhé straně měl obrovskou příležitost Jirka a poté Christ, ještě břevno a neuznaný gól pro ofsajd, ale srovnali jsme až z penalty, kdy byl Christ na malém vápně sám před brankářem zezadu faulován. Nutno dodat, že rozhodčí byl karetně shovívavý nejen v tomto případě, ale po celý zápas, především držení za dres nechával bez povšimnutí. Na konci poločasu jsme pak opět zaváhali, kdy se soupeř dostal po naší nedokončené šanci do brejku a trestal podruhé.
Do druhé půle jsme nastoupili s jasným pokynem zlepšit pohyb a aktivitu směrem dopředu i dozadu a odměnou nám bylo nejprve srovnání, kdy se Mára zpoza vápna hezky trefil k tyči a chvíli nato byl Christ opět faulován ve vápně, tentokrát brankářem. Domácí se hodně rozčilovali, pravdou je, že domácí brankář Christovi přiznal, že faul to byl (míče se nedotkl, Chrise ano), na druhou stranu, kdyby kontakt Christ ustál, rozhodčí by penaltu asi nenařídil. Každopádně sám faulovaný se opět nemýlil, a tak jsme se dostali do vedení. Namísto abychom nalomeného soupeře dorazili, začali jsme se soustředit na údržbu výsledku a nechali Újezd hrát dlouhé míče do okolí našeho vápna. V 82. minutě pak přišel trest, kdy nepokrytý hráč i přes snahu Koudyho srovnal. To nás zase probudilo a začali jsme hrát opět útočně. Rozhodnutí přišlo v předposlední minutě, kdy si do vápna naběhl Christ, jeho střelu brankář s námahou vyrazil před sebe, kde byl nejpohotovější Moris, který hlavou poslal míč do prázdné branky a rozhodl o naší výhře.
Soupeř prokázal, že na jaře je to jiný tým než ten, který na podzim získal pouhé čtyři body, my jsem si dokázali, že si zápasy dokážeme hezky zkomplikovat a já budu muset ke kadeřníkovi, aby mi zakryl nové šediny, kterých mám po tomto zápase zase o pěkných pár kousků víc.