8.6.2016 14:36   Michal Netušil  

V úterý se konal pro všechny hráče vrchol sezóny a to finále Poháru Pražského fotbalového svazu proti Střešovicím na hřišti Admiry. Na nebi nebyl ani mráček, hřiště v perfektním stavu, fanoušci obou týmů na tribuně a my v plné sestavě. Vše nasvědčovalo, že si diváci přijdou na své a uvidí zajímavý zápas. Předzápasové prognózy nás nepasovaly do role favorita, ale velké odhodlání kluků vyhrát finále udělalo ze zápasu drama až do poslední minuty. Bohužel se nám nepodařilo dosáhnout na samý vrchol a zvednout nad hlavu pohár pro vítěze.

Předzápasová taktika byla jasná. Pohlídat si křídelní hru Střešovic, kterou praktikují celou sezónu. Od prvních minut měly Střešovice míč více na kopačkách a snažili se hrát hlavně po krajích a centrovat míče do vápna. Chvilku nám trvalo, než jsme si osvojili bránění, a tak nás pořádně zmáčkli na vlastní polovině. Hrálo se ve velmi rychlém tempu, a tak se zdálo, že takový nápor nemůžeme dlouho vydržet. Kluci ale bojovali o každý míč a nepouštěli Střešovice do vážnější šance. Soustředili jsme se hlavně na poctivé bránění a po dvaceti minutách jsme se dokázali dostat na soupeřovu polovinu. Hrozili jsme z brejků a po jednom měl první velkou šanci Šváb, který se zničehonic objevil sám před brankářem. Bohužel ale netrefil branku, a tak se skóre neměnilo. Střešovice se neustále snažily centrovat míče do vápna a několikrát jsme měli štěstí, že míč minul jen těsně branku. Naštěstí jsme veškeré šance přečkali, a tak jsme šli odpočívat do šatny za remízového stavu 0:0.

FC Tempo Praha - poražený finalista Poháru PFS 2015/16

Ve druhém poločase se příliš obraz hry neměnil. Střešovice se snažily hrát po křídlech a my jsme důsledně bránili. S ubývajícím čase začínaly být Střešovice nervóznější, že se jim nedaří vstřelit branku, a tak se začínala pozvolna hra vyrovnávat. Začalo se hrát více ve středu hřiště a měli jsme víc míč na kopačkách než v prvním poločase. Bohužel jsme si ale nedokázali vytvořit vyloženou šanci, a tak v samém závěru přišel trest. Na tabuli svítila 82. minuta a Střešovicím se podařilo využít našeho zaváhání v obraně a přesnou střelou z vápna na přední tyč poslal Kouklík svůj tým do vedení. Kluci sebrali poslední síly a tlačili se za vyrovnáním. Bohužel nám moc času nezbývalo a Střešovice si závěr zápasu pohlídaly. S posledním hvizdem mohla propuknout střešovická radost ze zisku trofeje a nám zbyly jen slzy ve tvářích.

Gratulujeme soupeři k výhře a zisku trofeje, ale našim klukům musíme taky poděkovat, že nechali na hřišti všechno a byli Střešovicím těžkým soupeřem. My jsme v sezóně se Střešovicemi dvakrát vysoko prohráli, a tak by na nás před zápasem nikdo nevsadil ani korunu. Kluci ale dřeli a nechali na hřišti všechno a i druhé místo je malou náplastí a dobrou prezentací klubu. Snad si s odstupem času kluci uvědomí, že se nemají za co stydět.