U9: Hodnocení sezóny

Kdo má zájem se trenérsky rozvíjet, tak by Tempo mělo být jednoznačnou volbou, o lepším klubu v Praze nevím, tvrdí trenér Adam Cízner.

Jaké byly cíle do právě skončené sezóny?
Hlavně zábava a radost nejen z fotbalu. Dále potom učit kluky dál fotbal a pohybově je rozvíjet. Snaha byla mít za rok co nejvíce smysluplných zápasů, které nás zase posouvaly fotbalově dále. To se někdy dařilo více, někdy méně. Tady nelze než kvitovat změnu systému soutěže, která nám dává více prostoru na domlouvání se s jinými, i třeba mimopražskými týmy.

Jak se je podařilo naplnit?
Pohybový rozvoj bych si odškrtl za jedna, všechny tréninky jsme prodloužili na 120 minut a systematicky se věnovali jednotlivým složkám všestrannosti, z čehož budou kluci určitě do budoucna těžit. Co se týče fotbalového rozvoje, tak jsem také spokojen. Kluci fotbal chápou na svůj věk velmi dobře a dokáží to na hřišti ukázat tak, že ve spoustě zápasů byla radost se na naši hru koukat. A hlavně jsme si spolu užili kopec srandy, což si alespoň já budu ještě dlouho pamatovat.

Jaké jsou cíle do sezóny následující?
Do následující sezóny přenechám určení cílů budoucímu hlavnímu trenérovu, kterému tímto přeji, ať ho to s kluky baví aspoň stejnou měrou, jako mě. Můj osobní cíl do příští sezóny je se zase trenérsky o něco posunout a vyhrát přebor.

Nejlepší a nejhorší moment sezóny?
Na fotbale jsou krásné ty emoce, co přináší, ať už pozitivní anebo negativní, takže nejlepší jsou pro mě ty momenty, kde ty emoce jsou. Kluci jich za sezonu zažili spoustu pozitivních, ale taky byly k vidění i slzičky. Zas to značí, že kluci fotbal mají rádi a není jim jedno, jak to dopadne. Nejhorší moment sezóny pro mě bylo loučení se s kluky po třech letech u nich. Kdybych to vztáhl na celé Tempo, tak nejlepší momenty byly hned tři, a to postup žáků, dorostu a béčka. To mi udělalo velkou radost.

Jaké jsou hlavní přednosti vašeho týmu?
Na první místo bych dal chápání fotbalu a potom dovednosti. Když se na to kouká člověk zdálky, vidí spoustu šikovných hráčů, kteří umí na hřišti předvést něco zajímavého.

Veselá historka ze sezóny?
Celé soustředění bylo velmi veselé nebo třeba cesta vlakem s kluky na Planeo Cup do Vysokého Mýta. To jsem si chvíli myslel, že nás z toho vlaku vysadí ještě v Praze, ale nakonec jsme nějakým zázrakem dojeli.

Měli jste během sezóny možnost zahraniční konfrontace, a co vám to přineslo? Pokud ne, stáli byste o ni?
Do zahraničí jsme letos nevyjeli, ale i tak jsme se dostali k zajímavým soupeřům. Ať už to byl v lednu Slovan Bratislava nebo potom později na jaře Ferencvaros či Slask Wroclaw. Všechno vynikající zápasy, které nám ukázaly něco trochu jiného, než na co jsme tady u nás zvyklí. Samozřejmě jsme byli rádi i za konfrontaci s moravskou částí republiky v průběhu sezóny, třeba se Slováckem či Zbrojovkou.

Jak moc a jakým způsobem se věnujete skautingu, ať už vyhledávání talentů v jiných klubech nebo sledování soupeřů, kteří vás čekají?
Pokud mě někdo zaujme v zápase proti nám, tak ho oslovuji, ale že bych jezdil na zápasy, to zas ne. Na to nemám čas ani kapacitu. Tady docela fungovala spolupráce se Spartou, kde jsme od nich dostali pár tipů na hráče. Jinak se ozývají rodiče hlavně sami. Že to na Tempu asi děláme docela dobře, se už po Praze snad ví. Sledování soupeřů jsem se, když to dovolil čas, věnoval u béčka. V U9 je to zbytečné.

Co vám dává trénování na Tempu a jak byste přesvědčil případné zájemce o trénování, aby přišli právě sem?
Fotbal bere moc, ale víc nám dává, jak se zpívá v jedné písničce. Někdy to spoustu energie bere, ale zatím mi ji to i vždycky vrátilo. Spoustu trenérských znalostí jsem si za tu dobu osvojil, nejen od našich největších trenérských kapacit. Inspirace, ale třeba i nová přátelství. Kdo má zájem se trenérsky rozvíjet, tak by Tempo mělo být jednoznačnou volbou, o lepším klubu v Praze nevím.

Kterou evropskou fotbalovou ligu sledujete nejvíc a proč?
Nejvíce českou, hlavně zápasy nejlepšího klubu ve střední Evropě, díky kterému se po té Evropě občas i podívám, letos třeba Razgrad nebo Bilbao. Ostatní soutěže tak nárazově, vyzobávám z nich to nejlepší. Ale nejvíce jsem asi letos viděl A třídu.

Pokud chcete ještě něco čtenářům sdělit, zde máte prostor…
Děkuji rodičům za další fajn sezónu a celé tři roky. Samozřejmě také díky klukům asistentům, kteří to se mnou letošní sezónu táhli, hlavně Milanovi a Štěpánovi a nejlepší vedoucí na Tempu Katce Vlkové. Díky i Vencovi Nechvílovi, jak se celý rok špičkově staral o trávu a udržel ji po celý rok ve výborném stavu. Václave, díky! Všem přeji teď pár týdnu bez fotbalu a hezké léto.

Osoby:

Adam Cizner