U9: Hodnocení sezóny

Nejtěžší u mladých trenérů je asi práce s rodiči, takže jsem velmi rád, jaké rodiče si kluci vybrali, pochvaluje si trenér Ondřej Filip.

Jaké byly cíle do právě skončené sezóny?
Fotbalovými cíli bylo posouvat hráče jak v celkovém pohybovém rozvoji a individuálních dovednostech s míčem, tak i v týmové spolupráci. Zároveň si zakládáme i na rozvoji hráčů v nefotbalových vlastnostech, jako jsou slušnost, píle či nasazení. Chtěli jsme, aby tu vznikla dobrá parta a aby se kluci těšili na každý trénink.

Jak se je podařilo naplnit?
Jsou to spíše dlouhodobé cíle. Myslím, že jsme dobře navázali na předchozí práci trenérů a v těchto cílech budeme pokračovat i v další sezoně.

Jaké jsou cíle do sezóny následující?
Jak jsem napsal v předchozí otázce, budeme pracovat na fotbalovém i lidském vývoji hráčů a na tom, aby je bavil fotbal a parta kluků i trenérů. S věkem hráčů bude přibývat více taktických cílů a ve vzdálené budoucnosti i těch výsledkových. Na to druhé mají ještě spoustu času a na taktické znalosti je nutné navázat tím, že budou mít rádi fotbal jako takový a že budou mít důvody na sobě pracovat a chtít na hřišti makat.

Nejlepší a nejhorší moment sezóny?
Špatnými momenty jsou zranění, která se nám, až na pár výjimek, vyhýbala. Dobrých momentů byla spousta a těžko jeden upřednostnit před jiným. Mám radost, že se daří přibližovat lepším týmům a že jsme schopni přenášet věci, které se učíme v trénincích, do zápasů.

Jaké jsou hlavní přednosti a naopak nedostatky vašeho týmu?
Mezi přednosti bych vybral individuální schopnosti hráčů a slušnost. Mezi nedostatky klid v zakončení a občas psychické nastavení.

Představte nám svůj realizační tým a jak si v něm rozdělujete práci?
Jsme asi nejmladší trenérský tým, který tu nyní na Tempu je a musím říct, že jsem na něj pyšný. Práci si rozdělujeme podle toho, kdo z nás je zrovna na tréninku. Někdo se častěji věnuje brankařům, někdo častěji útočníkům, ale fungujeme jako jeden tým.

V jakém rozestavení váš tým nastupuje? Je v dnešní době rozestavení týmu vůbec podstatné?
Hrajeme zásadně 1-3-1 s invertovanými beky, falešnou devítkou, vysunutou šestkou a jedním zametačem vzadu, který to práská nahoru. Chtěl jsem to trochu odlehčit, hrajeme klasické 2-2 nebo 2-1-2. Je to základní rozestavení při rozehrávkách, po nich se snažíme rotovat, hledat si volný prostor a aktivně si říkat o míč.

U9: Tempo Cup 2026

Řešíte se svými hráči problematiku výživy a stravy? Jakým způsobem?
V této sezoně jsme to příliš neřešili. Jsou ve vývoji, je důležité hodně a správně jíst, ale zatím nechávám zodpovědnost na rodičích. V další sezoně už ty Mekáče omezíme.

Kterým detailům se v tréninku vy osobně věnujete víc než třeba před pěti lety?
Před pěti lety jsem jako hráč teprve přicházel do staršího dorostu a nevěděl, že někdy budu trénovat. Není jednoduché se, jako hlavní trenér, v tréninku s pětadvaceti dětmi věnovat detailům. Je to ale samozřejmě důležité, takže se o tom bavím s asistenty a společně na drobnostech pracujeme.

Co považujete za nejtěžší část nebo disciplínu trenérské práce?
Nejtěžší u takhle mladých trenérů je asi práce s rodiči, takže jsem velmi rád, jaké rodiče si kluci vybrali. Díky jim za to, jak kluky vychovávají, a že jsme nemuseli, na rozdíl od jiných klubů či ročníků, řešit žádné velké přešlapy.

Pokud chcete ještě něco čtenářům sdělit, zde máte prostor…
Chci, díky za tu možnost. Na Tempu jsem přes patnáct let, z čehož přes čtyři roky trénuji. S ročníkem 2012 jsem zažil skvělé momenty, na které nikdy nezapomenu. Myslím, že jsme jim za ty roky, společně s ostatními trenéry, předali spoustu fotbalových i nefotbalových zkušeností či rad a teď je na nich, jak je dokáží uplatnit. Díky za ty čtyři roky s vámi a budu držet palce dál.

U 2017 jsem hlavní trenér rok. Říká se, že první trénovaný tým bývá nejlepší a já mám tu výhodu, že mám jako první dva. U starších jsem byl celou dobu asistent, nyní jsem hlavní trenér, takže to jako první trenérský ročník také beru. A je to super. V červnu minulý rok jsem měl trochu obavy, jak to všechno bude fungovat, ale troufám si říct, že to funguje dobře. Neřeším ani tak fotbalovou stránku věci, jde mi o tým. Teda spíše Tým. Baví mě mladý realizák, fajn rodiče a výborní kluci. Fotbalově máme na čem pracovat, ale nějaký pokrok jsme snad udělali.

Závěrem chci ještě jednou takto souhrnně poděkovat všem rodičům, trenérům a samozřejmě i hráčům 2012 i 2017. Děkuju i těm, které jsem nezmínil a díky kterým mě to na Tempu baví. Jsou to kluci a trenéři z jiných ročníků či spoluhráči z dospělých kategorií. Záměrně nikomu neděkuji jmenovitě, protože by se sem článek nevešel.

Osoby:

Ondřej Filip