31.10.2015 10:00   Pavel Žibrita   Daniel Kraft  

Na středeční sváteční Mini Cup byly dva tempácké týmy nalosovány do polední skupiny. Počasí nás i tentokrát nezklamalo, nepršelo, ani nebyla zima, takže si kluci mohli užít další fotbalový den naplno.

Tempodraci nevstoupili do turnaje šťastně, klukům chyběla větší touha po vstřelení branek a trochu chytrosti při hře. Málo jsme na soupeře tlačili. Náš výkon postrádal bojovnost, čehož Benešov dokázal využít ke dvěma vstřeleným brankám po útocích po stranách hřiště. V koncovce jsme zbytečně zbrkle zakončovali, nebo jsme se nedokázali dostat z chumlu hráčů a pořádně vystřelit. Druhé utkání již bylo lepší, alespoň co se týká koncovky, kluci vstřelili tři branky a jako jediní ve skupině dokázali porazit Lipence. Ve třetím utkání proti Ďáblicím se nedalo klukům mnoho vytknout. Soupeře jednoznačně přehráli a dostali se do spousta šancí, bohužel je nedokázali efektivně zakončit. Ďábličtí hráči hnaní mohutným řevem trenérů se bránili jak mohli, bohužel téměř nehráli a míče jen odkopávali, což bylo paradoxně od jejich trenérů přijato s pochvalou. My jsme jejich nesprávný přístup bohužel stvrdili tím, že se nám gól dát nepodařilo a soupeři po ojedinělé akci ano. Musím však vyzdvihnout výkon ďáblického brankáře, který přes neustálý přísun informací valící se na něj fanatickou dikcí "trenéra" zpoza tyče, všechny naše šance pochytal. V dalších utkáních jsme porazili Duklu dívky v nepříliš hezkém střetnutí, kde se více stálo, než hrálo, a remizovali jsme se Stodůlkami, které měly jednoho rychlého klučinu, který nám dvakrát utekl a vstřelil dva góly. Jinak jsme byli určitě lepším týmem. Tempodraky herně nikdo nepřehrál, což je dobrá zpráva. Nedařilo se nám v zakončení, jemuž se však v tréninku zatím nevěnujeme, takže se není čemu divit.

Tempošreci nastoupili v lehce pozměněné sestavě, zapracovali jsme kluky, kteří nemají se systémem hry 4+1 téměř žádnou zkušenost, a tak se v prvních utkáních spíše rozkoukávali. Faktem je, že téměř všechny týmy byly nad naše síly a na klucích byla chvílemi vidět frustrace. Udílení "taktických" pokynů vyznělo naprázdno a základ, který už bychom měli zvládat - což je hra jeden na jednoho (ať už útočná či obranná fáze), se nám nedařil. Nicméně se nám povedlo několik hezkých individuálních akcí a kluci si i přes zdánlivý nezdar turnaj užili.

Temposauři v odpoledním turnaji hráli velmi energicky a s velkou chutí, neustále bojovali o míč, nenechali soupeře vydechnout a byli také vcelku úspěšní v koncovce. Všichni, kteří zrovna byli v brance (někdy přezdívaní jako zadní útočníci), podporovali naše hráče ve hře a napadáním soupeře vybojovali mnoho míčů. Honza Žibrita dokonce vstřelil gól po prokličkování dvou hráčů soupeře a přesné střele, podobně jako minulý turnaj Dan Pokorný. Kluci nastříleli 14 gólů a jejich aktivní hra dělala nám trenérům velkou radost. Kluci porazili všechny soupeře až na černou Duklu, která hrála suprově. Většina týmů v naší skupině neukázala snahu hrát fotbal, snažily se překopávat naše zadní hráče s úmyslem náhodného útěku, hrály hodně jednoduše, bez individuální kreativity a opatrně. Naštěstí měli kluci možnost zahrát si s Duklou, která předvedla velmi sebevědomý, bojovný a dynamický výkon plný pěkných fotbalových momentů a taková hra nám může být příkladem. Temposauři skončili v turnaji hned za Duklou na druhém místě.

Chumlů je v utkáních stále dost, ale to je typické pro tento věk, kdy si děti ještě neuvědomují výhodu šířky hřiště a celkově se neorientují v prostoru. Chtějí u všeho být a vybojovat míč pro sebe, přičemž nevnímají volná místa, která se jim nabízejí. Někteří jsou však trochu biologicky vyzrálejší a již by přistoupili na jinou hru, ostatní jim to však komplikují svojí neustálou všudypřítomností:-). To se však za několik měsíců, u někoho let, přirozeně odbourá.