FC Tempo Praha

U7: Hodnocení sezony

27.6.2018 22:35   redakce  

Svou premiérovou tempáckou sezonu v roli hlavního trenéra hodnotí Martin Jelínek.

Jaké byly cíle do právě skončené sezóny?
První a důležitý cíl byl plynulý přechod ze školičky do první přípravkové kategorie. Práce s dětmi na zlepšování individuálních dovedností. Dalším cílem bylo vést děti ke stále větší a větší samostatnosti. V tomto ohledu vidím největší progres ve druhé části sezony, kdy děti dělaly věci navíc, které jsme po nich ani primárně nechtěli. Velmi důležitým cílem bylo vést děti k všestrannému rozvoji, který respektuje přirozený vývoj dětí. Široký pohybový základ, ze kterého budeme čerpat v dalších letech.

Jak se je podařilo naplnit herně a výsledkově?
Vzhledem k naší věkové kategorii bych výsledky zatím nezmiňoval. Co se týče herní stránky, snažili jsme se povětšinou vybírat vyrovnané soupeře. Děti to zvládaly velmi dobře. Většina dětí udělala opravdu velký pokrok.

Jaké jsou cíle týmu do sezóny následující?
Cíle jsou pořád stejné. Dlouhodobé. Nebudeme je po zimní části či jedné sezoně měnit. Každý hráč se vyvíjí jiným způsobem. Proto nechci určovat jeden velký cíl na nadcházející sezonu. U většiny našich hráčů se cíle a naše požadavky mění. Nicméně u všech jsou stejné požadavky na samostatnost, kterou vnímám jako velmi důležitý faktor. A to jak na hřišti, tak mimo něj. Chceme mít šikovné děti na hřišti, které jsou schopné řešit situace, kdy jsou pod tlakem, fotbalově dle vlastního uvážení. Trenéři jim ukáží možnosti, na nich je výsledné řešení. Stejně tak chceme mít děti, které jsou samostatné i mimo hřiště. Následujícím cílem bych však zmínil zvládnutí prvního soustředění, které nás čeká na konci prázdnin a zvládnutí pravidelného herního režimu, který děti čeká.

U7 FC Tempo Praha 2017/18 U7 FC Tempo Praha 2017/18
 
Největší přednost a nejslabší stránka týmu?
Týmovost. Musím přiznat, že jsme s tím ze začátku trochu bojovali. Nicméně vzhledem k věku dětí je to pochopitelné. V průběhu sezony se vztahy mezi jednotlivými dětmi začaly zlepšovat a začala vznikat nová a nová kamarádství. Další předností, kterou bych rád zmínil, je komplexnost. Děti se v tomhle věkovém období učí velmi dobře. Jsem přesvědčený, že některé činnost dělaly vůbec poprvé. Zejména mám na mysli gymnastické části tréninků v tělocvičně. Vše zvládaly skvěle. Na určování nejslabší stránky týmy je poněkud brzy. A hlavně, ani bych se do tohoto hodnocení nepouštěl.

Nejlepší a nejhorší moment sezóny?
Odpověděl bych stejně jako ve druhé části u minulé otázky. Byla spousta momentů, které byly pozitivní. Byly i takové, které bylo potřeba rázně řešit. To vše je ale normální a nerad bych zmiňoval jednotlivé momenty.

Do jaké míry sledujete výkony a výsledky ostatních tempáckých týmů a který z nich vás zaujal?
Ostatní týmy sleduji. Některé více, některé méně. O přípravkových kategoriích mám přehled. S trenéry ostatních kategorií často něco řešíme a diskutujeme o jednotlivých situacích, zápasech a dětech. Výsledky dospělých týmů sleduji spíše ze zvědavosti, jak se daří přátelům, kteří za áčko či béčko hrají.

Zábavná historka ze sezóny?
U dětí není o zábavné momenty nouze. Spíše bych řekl, že často dochází k úsměvným situacím, které k věku našich Tempáků patří. Nechtěl bych vyzdvihnout jeden moment.

Co chybí Tempu, aby se dostalo po sportovní stránce na ještě vyšší úroveň?
Myslím si, že děti mají u nás opravdu dobré podmínky. Nicméně jestli se mě ptáte, co by se dalo vylepšit, tak by byla fajn trochu prostornější vlastní tělocvična. Rozšíření té stávající. Dále bych uvítal angažování kondičního trenéra, který by se pohyboval mezi staršími Tempáky. Po angažování fyzioterapeutky by toto byl další krok vpřed. S tím souvisí také více pomůcek k tomuto odvětví tak, aby počtem vycházely alespoň na jednu skupinku.

Který trenér, pokud nějaký, je vám největší inspirací a jaký je váš trenérský sen?
Nemám jednoho trenéra, který by mi byl největší inspirací. Nicméně fandím všem mladým progresivním trenérům, kteří nestojí na místě a jdou ve své práci stále vpřed. Ale samozřejmě také trenérům ze starší generace, kteří jsou otevření a schopni přijímat jiné názory a metody, než ty, které mají ve zvyku používat. Mým cílem je měnit fotbalové prostředí tak, abychom dokázali pomocí sportu vychovávat. Nejenom fotbal, ale celkově sport má mít za úkol kultivovat. A to nejen po fyzické stránce, ale také osobnostní. Konkrétní trenérský cíl, kde bych se viděl za pár let, nemám. Snažím se mít co největší záběr. Dělat věci tak, jak nejlépe umím, a hlavně nestát na místě.

Pokud chcete ještě něco čtenářům sdělit, zde máte prostor…
Chtěl bych moc poděkovat celému trenérskému týmu. Jmenovitě Jirkovi, Vojtovi, Ríšovi a Láďovi. Nad celým týmem tráví velké množství svého času. Při aktuálním zranění, které mě z části vyřadilo na delší dobu, se týmu chopili skvěle. Dále bych chtěl jmenovitě poděkovat Hamisovi, který se mi stal velikým kamarádem. FTVS nás spojilo a na Tempu pokračujeme:-). Ostatním bych rád řekl, že záleží na každém z nás, v jakém prostředí žijeme a pracujeme. Pojďme pro děti vytvořit co možná nejlepší prostředí a zázemí, do kterého se budou rády vracet. 

Osoby:

Martin Jelínek