FC Tempo Praha

U8: Hodnocení sezóny

26.6.2019 21:50   redakce  

Uplynulou sezonu ročníku 2011 zhodnotil trenér Martin Jelínek.

Jaké byly cíle do právě skončené sezóny?
Prvním cílem bylo zvládnutí našeho prvního soustředění. Dále pak pokračování v nastaveném procesu, který jsme tento rok zvládali mnohem lépe. Zásadní novinkou byl nástup do dvou soutěží, takže se k pravidelným tréninkům přidaly pravidelné soutěžní zápasy. Cílem bylo zvládnutí přechodu na velké hřiště, který se už týkal většiny hráčů.

Jak se je podařilo naplnit herně a výsledkově?
Sezóna dopadla nad očekávání. Tým si sedl a začal opravdu fungovat. Tým doplnilo několik nových tváří. Konkrétně deset nových hráčů, což je poměrně vysoké číslo. Herně jsme působili dobrým dojmem. Progres u většiny dětí byl veliký, zejména v jarní části sezóny. Některé děti měly stále trochu problém s velikostí hřiště či tempem hry. Nicméně celkový dojem z týmu je pozitivní.

Jaké jsou cíle týmu do sezóny následující?
Cíle jsou pořád stejné. Chceme na hřišti nebojácné a sebevědomé děti. Děti, které jsou na hřišti odvážné a přesto v situacích klidné. A hlavně si přeji, abychom stále byli týmem, který táhne za jeden provaz.

U8 FC Tempo Praha 2018/19 U8 FC Tempo Praha 2018/19
Největší přednost a nejslabší stránka týmu?
Věřím, že kolektiv. Poslední akce v Třebíči, kde bylo přes polovinu hráčů, je toho důkazem. To se přenáší také na hřiště, kde spolu hráči mluví více než většina soupeřů. Vyloženě slabou stránku nevidím. Nedostatky jsou a budou, to je normální. Nicméně většina hráčů pracuje dobře.

Nejlepší a nejhorší moment sezóny?
Pozitivních momentů bylo vícero. Soustředění, které proběhlo skvěle či Třebíč Open. Za mě byla nadmíru vydařená zimní část sezony. Za horší moment považuji Ondrášovka Cup. Klasický syndrom turnajů, kdy byl cítit velký tlak na výsledek. Turnaj příliš nezvládli hráči ani rodiče, kteří na kluky vytvářeli až přílišný tlak. Turnaj byl pro mne zklamáním. Také mi však nastavil zrcadlo, jak nechci, aby naše hra i celkový projev klubu vypadal.

Jak si rozdělujete práci v realizačním týmu?
Sportovní stránku týmu mám na starosti já. Takže tréninkové plány, komunikace s ostatními týmy i realizace samotných tréninkových jednotek. Ostatní trenéři jsou mi neustále k dispozici. Realizační tým je jedna z našich předností. Na všem se domluvíme, vyhovíme a díky vysokému počtu trenérů můžeme více pracovat na detailech. Chci jmenovitě poděkovat Alici, která svojí roli vedoucího týmu vzala neuvěřitelně zodpovědně. Alice mi pomáhá při komunikace s rodiči, vyřizuje papíry. Od její přítomnosti se mi pracuje mnohem lépe.

Co je podle vás největším trendem současného fotbalu, v čem se mění, co ve hře sledujete jako největší změnu?
Rychlost, samostatnost, důraz na kondiční zdatnost. Samotný fotbal se neuvěřitelně zrychlil. Individuální dovednosti a jejich využití ve vysoké rychlosti je na úplně jiné úrovni. Velkým rozdílem je přístup ke kondiční složce, které je kladený velký důraz. I když i tady je stále spousta otazníků.

Jak vnímáte herní projev tempáckých týmů? V čem se ten váš liší od ostatních, co byste si naopak chtěli vzít od jiného, kterého a proč?
Vesměs pozitivně. Přehled mám zejména o přípravkových kategoriích, kdy se herní projev příliš neliší. Samozřejmě každý tým je trochu jiný, má jiné přednosti, více či méně individualit, nicméně naše základní principy a přístupy ke sportovní přípravě dětí zůstávají podobné. Na druhou část otázky neumím odpovědět. Navzájem se občas můžeme inspirovat, velmi často spolu s trenéry mluvíme, jsme přáteli i mimo klub, ale že bych si přebíral konkrétní kroky od jiného ročníku, to ne.

Jaké faktory nejvíce rozhodují o úspěchu a hráče ve vaší kategorii? Co je pro úspěch hráče a jeho rozvoj nejdůležitější?
Chuť hrát, sebevědomí, zdravá drzost. Pro jeho rozvoj je zásadní zázemí a postoj rodičů k fotbalu a sportu obecně. Dále pak trenér, zda je inspirací, mentorem i přítelem. Třetím faktorem, který je velmi důležitý, je samotný tým a chemie v něm. Pokud se dítě cítí dobře, na trénink se těší a nechodí pouze na přání rodičů, je to to nejdůležitější.

Co vám nejvíce chybí v tempáckém areálu? Čeho si naopak nejvíce vážíte?
Chybí tělocvična či místnost, kde by mohla probíhat řízená rehabilitace či rekondice. Ale také i tréninky alespoň pro část hráčů při nepříznivém počasí. Nevím však, na kolik je toto skrz prostory na Tempu reálné. Jinak je samotné zázemí na Tempu dobré.

Pokud chcete ještě něco čtenářům sdělit, zde máte prostor…
Chci pouze říci, že děkuji všem trenérům v klubu, kteří svým přístupem přispívají k pozitivní atmosféře. Nicméně není to pouze o našem klubu. Cítím, že nastupuje nová generace nejen hráčů, ale i trenérů, kteří jsou přístupní změnám, otevření v komunikace a nebrání se vzájemné spolupráci. Díky!

Osoby:

Martin Jelínek