1.7.2020 19:34   redakce  

Jaké byly cíle nedokončené sezóny?
Dále jsme pokračovali v učení se herních dovedností a principů. Konkrétně nám šlo o větší spolupráci mezi kluky, pozornost a přepínání po ztrátě či zisku míče. Ve druhé polovině sezony jsme se věnovali přípravě na hru 7+1 na větším hřišti. Kluci museli v posledním měsíci nabrat kondici, zvyknout si na nové posty a pohyb po hřišti.

Podařilo se je alespoň částečně naplnit?
Ano, věřím, že kluci jsou na větší hřiště dobře připraveni.

Jaké jsou cíle týmu do sezóny následující?
To je otázka pro nového trenéra.

Největší přednost a nejslabší stránka týmu?
Jako největší přednost nyní vnímám to, že kluci dělají velké pokroky, rychle se učí a chtějí na sobě pracovat. Naopak je třeba dále budovat odolnost, zvládat zátěžové situace, ať už se jedná o nějaký ten obdržený gól, který často zbytečně změnil náš herní projev, nebo reakce na nepříjemně hrající soupeře.

Nejlepší a nejhorší moment sezóny?
Jako nejhorší moment hodnotím určitě pauzu a loučení se s některými hráči, pro které momentálně na Tempu není místo. Naopak dobrý byl návrat zpět k tréninkům na hřišti, na který jsme všichni jistě netrpělivě čekali.

Tempo Cup 2018 pro ročník 2009 a mladší

Jak jste pracovali se svým týmem během tréninkové pauzy způsobené pandemií? Jaké úkoly jste zadávali a jak jste s hráči komunikovali?
S hráči jsme vytvořili WhatsAppovou skupinu a využili i Zoom pro online videohovor. V úkolech jsme se zaměřili na všestrannost a individuální herní činnosti. Zadání probíhalo posíláním videí s úkoly. Videa jsme točili sami trenéři. Byla to pro nás zajímavá a nová zkušenost. Kluci se zúčastnili téměř všichni. Zde patří velký dík rodičům, protože bez nich bychom nezvládli během pauzy být takto efektivní.

Už dlouhou dobu se na Tempu konají trenérské schůzky. Hodnotíte je jako přínosné a co byste na nich změnili?
Trenérské schůzky jsou určitě dobrá věc. Potřeba neustálého vzdělávání se je nedílnou součástí snad každé profese, tu trenérskou nevyjímaje. Za ty dva roky mi přijde, že se účast na schůzkách snížila a trochu jsme se spokojili s aktuálním stavem. Na druhou stranu teď na jaře se začal například připravovat posun v oblasti kondiční přípravy a věřím, že se opět má fotbal na Tempu kam posunout. Já osobně bych určitě ocenil větší pestrost schůzek od odborníků z příbuzných oborů jako například z psychologie, výživy či fyzioterapie.

Téměř 10 let se fotbal dětí do 13 let hraje na menších hřištích (4+1, 5+1, 7+1). Myslíte, že počet hráčů a velikost hřiště odpovídá a že jsou přechody správně nastavené?
Malé formy jsou jistě důležité, protože se kluci dostávají častěji do hry s míčem a do herních situací. Letos nás čekal přechod mezi 5+1 a 7+1. Na 5+1 už hřiště letos bylo klukům dost malé. S tím se pojí větší soubojovost a méně času na činnosti s míčem. Po přechodu na 7+1 se nám teď často stávalo, že kluci se zbavují míče příliš brzy, i když mají dostatek času a prostoru pro to míč například vyvézt nebo se lépe připravit na nahrávku. Navíc přechod mezi 5+1 a 7+1 je velký rozdíl, vždyť jenom hřiště je více jak dvakrát tak velké. Zařadil bych proto hru 6+1 a zvětšené hřiště.

V čem jste za poslední dobu ve své trenérské praxi udělal největší změnu, co děláte jinak než dřív a proč?
Fotbalový trenér se neustále pohybuje na tenké hranici, kterou je velice obtížné hledat. Na jedné straně vnímám tuto hranici z hlediska chování a tréninkové kázně. Trenér neustále musí vyhodnocovat, kdy zakročit a kdy je ještě chování jeho svěřenců v pořádku. Zde hodnotím, že poslední rok již bylo třeba zvýšit kázeň a disciplínu. Na straně druhé vnímám tuto hranici mezi zaměřením na emoce a zaměřením na učení se dovednostem. Zde zase vnímám, že jsme klukům dával více zpětných vazeb a méně cílil na emočnost.

Jak jste spokojeni s celkovým přístupem vašich svěřenců (u mladších kategorií i rodičů) k fotbalu? Ať už přímo na tréninku nebo i mimo něj.
Musím ještě jednou poděkovat za spolupráci rodičů a kluků během pauzy. Jinak jsem tuto otázku vlastně zodpověděl již výše.

Pokud chcete ještě něco čtenářům sdělit, zde máte prostor…
Chtěl bych poděkovat za to, že jsem mohl být dva a půl roku součástí tempácké rodiny a přeji mnoho pozitivních zážitků spojených s Tempem.