8.7.2022 19:04   redakce  

Jaké byly cíle do právě skončené sezóny?
Hlavním cílem bylo rozhodně po covidové sezóně seznámit kluky se systémem 4+1, na který jsme neměli v U7 mnoho času. Dalšími hlavními body byly rozhodně individuální rozvoj hráčů a tvoření dobré atmosféry v týmu. Dále jsme chtěli velmi apelovat na herní sebevědomí hráčů zejména proti zvučným soupeřům.

Jak se je podařilo naplnit herně a výsledkově?
Systém 4+1 jsme si rychle osvědčili, stejný problém měly všechny týmy. Co se týče rozvoje individuálností, jsem velmi spokojený. Technika je v naší fotbalové filosofii naprosto na prvním místě. Hrajeme fotbal, který mě osobně hrozně baví, celou sezónu měli kluci především za úkol přecházet hráče 1v1 a přihrávky používat pouze při rozehrávce. A kluci tím ohromně rostou a jsme si jistí, že časem budeme technikou přehrávat i silovější soupeře, se kterými máme problémy. Dalším cílem bylo vytvořit kamarádskou partu a atmosféru mezi hráči, rodiči a trenérským týmem. Zde nejsem jen spokojený, ale přímo nadšený. To, co se zde povedlo, je pro mě neuvěřitelné, nemám slov. Celou sezonu jsem nemusel řešit žádný závažnější spor mezi kluky. Rodiče jsou naší neuvěřitelnou podporou. Společně pořádáme mimofotbalové aktivity, například jsme ve čtyřiceti lidech vyrazili na rafty. Vzniká tu nezastavitelná parta. A podle mě je silná parta jeden ze stavebních kamenů úspěchu v českém fotbale.

Jaké jsou cíle týmu do sezony následující?
Rozhodně potřebujeme zapracovat na silových faktorech. Občas jsme někdy moc velké "hračičky" s balónem, ale v soubojích musíme přitvrdit. Jinak chceme dále podporovat individuální činnosti jako je mnou neustále zdůrazňovaná technika. V U9 už určitě více začneme řešit přihrávky a první dotek oběma nohama.

Největší přednost a nejslabší stránka týmu?
Největší přednost určitě vidím v naší technické vybavenosti. Tlačíme na to už od U7, kdy jsme kluky přebrali. Dále skvělá atmosféra v týmu je naší velkou předností. Nechceme být pro kluky zlými učiteli, ale partnery a budovat vzájemnou důvěru.

Slabinu určitě vidím v silových věcech, potřebujeme přitvrdit. Dále určitě musíme začít být na hřišti trošku většími "grázlíky". Někdy jsme při zápasech příliš hodní. Víc bych chtěl u kluků vidět větší drzost, teď nemyslím tu fotbalovou. Ale například při nejasném autu si vzít balon a jít sám na branku a nečekat, až ho vezme soupeř.

U8: Šesté místo na Kofola Cupu v Hradci Králové

Nejlepší a nejhorší moment sezóny?
Za nejlepší moment sezóny určitě považuji velmi úspěšný turnaj v Hradci Králové. Na prvním ročníku Kofola cupu jsme hráli neuvěřitelný fotbal. Na mezinárodním turnaji, kde byla celá česká špička a to i ta mezinárodní, jsme uhráli krásné páté místo z 24 týmů. Dodnes mám před očima zápas proti slovenské Trnavě ve zlaté skupině, který jsme prohráli 1:2. Ale jak jsme je dokázali motat s balónem, to bych vám přál vidět. Já jsem tehdy opustil lavičku a pozoroval zápas z dálky. Protože to byl podle mě naprosto nejlepší výkon za mého působení u týmu a strašně jsem si ho užil s husí kůží. Za nejhorší moment asi považuji poslední zápas ve druhém předkole Planeo cupu, který nás stál postup na tento velký turnaj. Jako nejhorší moment ho hodnotím především osobně, jelikož jsem kluky před zápasem až moc přemotivoval. A to nás tehdy stálo postup. Ale jak rostou hráči chybami, tak to stejné platí u nás trenérů.

Jaký soupeř vás v sezóně nejvíc zaujal, prověřil nebo překvapil?
Určitě to byly konfrontace s týmy ze Slovenska. V Hradci jsme hráli proti Trnavě a moc se nám líbilo, jakým stylem se prezentovali. Velmi se to podobalo našemu stylu. To samé Žilina v Třebíči, která se snažila hrát velmi technický fotbal. Určitě musím vyzdvihnout kvalitu ročníků 2014 na Slavii a Spartě. Proti nim jsou zápasy hrozně těžké, ale na druhou stranu po nich vidím největší progres u kluků. Kdo mě překvapil, tak to byly Kbely v pražské soutěži. Velmi silný tým.

Jak jste spokojeni s kvalitou soutěže, kterou jste hráli? Kromě mistrovských zápasů hrají týmy hodně přípravných utkání, kde si obtížnost soupeře můžeme zvolit. Vnímají hráči, že jde jen o přátelák?
V pražské soutěži jsem byl spokojený s kvalitou, kde hráli kluci, kteří u nás především začínali. Zápasy bývaly vyrovnané. Na druhou stranu jsem nebyl moc spokojený s herním projevem soupeřů. Někdy to spíše vypadalo jako přehazovaná, ale jsem zvyklý z mého působení ze Strašnic. V elitní soutěži jsem čekal větší konkurenceschopnost. Soutěž jsme ukončili se skórem, kde činil rozdíl ve vstřelených a inkasovaných gólech více než 120 branek, což mi přijde už příliš. Kromě zápasů se Slavií a Spartou jsme neměli moc konkurenci, která je pro rozvoj hráčů v mladší přípravce velmi důležitá. Na to jsme reagovali v zimě, kdy jsme začali jezdit na přáteláky mimo Prahu. Začali jsme hrát s týmy, které hrají první ligu. A to nám velmi pomohlo v našem progresu.

Od letošní sezóny používáme kameru Veo, ale většina trenérů a týmů natáčela zápasy nebo tréninky už předtím. Jak pracujete s videem ve vaší kategorii a jak na to reagují hráči?
Za kameru jsem moc rád. Pokud je prostor, vždy se ji snažím použít. Kvalita obrazu je podobná, jako když koukám na fotbal v televizi. Zápasy mého ročníku točíme, ale videorozbory ještě neděláme. Ale pro nás trenéry je to skvělá zpětná vazba, ze které často tvoříme tréninky. Mnohem více jsme kameru používali s Petrem Suchanem v kategorii U13. Zde si myslím, že to má skvělý přínos pro kluky. Můžeme jim v klidu ukázat při rozboru jejich přednosti a nedostatky. Video je nedílnou součástí fotbalu v dnešní době.

V této sezóně postoupil náš A tým do přeboru a sehrál pohárové finále se skvělou podporou Tempáků. Jaký to byl zážitek a jak často vy osobně nebo vaši chodí na áčko?
Pro mě osobně to byl silný moment. Poprvé jsem za dva roky pochopil, co to znamená být Tempákem. V životě jsem v neprofesionálním fotbale neviděl něco takového. Přeju áčku co nejlepší sezónu v Pražském přeboru. Zápasy se snažím navštěvovat, hrají moc pěkný fotbal. Kolikrát hezčí a zajímavější než v některých vyšších soutěžích.

Jaký tým, případně jaké týmy z profesionálního fotbalu vás herně inspirují a proč?
Dlouhodobě se mi líbí práce v týmech, ve kterých působí asi můj nejoblíbenější trenér Antonio Conte. Snaží se hrát velmi náročný fotbal v systémech 3-5-2, 3-4-3, které mi velmi imponují. Celkově se mi nejvíce líbí německý fotbal, kde praktikují celoplošný presink a jezdí tam nahoru dolů. V Česku mě nejvíce baví hra Slavie a Slovácka.

Pokud chcete ještě něco čtenářům sdělit, zde máte prostor…
Chtěl bych hrozně moc poděkovat mému realizačnímu týmu. Jsme skvělá parta a jste mojí velkou oporou. Dále bych chtěl poděkovat za podporu našim rodičům. Jste skvělí, jste naším hnacím motorem. Dále velké díky patří celému vedení. Mám tu pro trénování takový servis, o kterém by se mi mohlo v některých prvoligových klubech jenom zdát. Všem Tempákům přeju krásné prázdniny a těším se, až pojedeme od srpna "bomby" jako celou minulou sezónu.