FC Tempo Praha

U11: Hodnocení sezony

13.7.2022 11:24   redakce  

Velkou radost mám, jak jsou všichni kluci zapálení pro fotbal a tráví svůj volný čas na hřištích. Pro mě je to velká motivace, neboť se tak těším na každý trénink či zápas s nimi, raduje se trenér Jaroslav Teplan.

Jaké byly cíle do právě skončené sezóny?
Chtěli jsme pokračovat v nastavené všestrannosti (atletika, gymnastika a úpoly), kterou jsme před rokem rozjeli s Pavlem Nápravníkem. Děti tyto aktivity nesmírně baví a dělají je rády. Je škoda, že děti tyto aktivity plně neprovádějí v hodinách tělesné výchovy na základních školách. Důraz stále klademe na individuální práci s míčem v herních situacích, dále činnost a aktivitu bez míče či orientaci v prostoru. Zároveň jsme chtěli klukům od zimy měnit herní formáty - 5+1, 6+1, 7+1.

Jak se je podařilo naplnit herně a výsledkově?
Kluci a Maky jsou na tom v našem týmu velice dobře technicky, což jsou schopni přenášet i do zápasů. Jsou velice silní v situacích 1v1 a 1v2. Velkým příslibem jsou i odvaha a netradiční řešení, kterým mě dokáží překvapit. V našich zápasech je vidět, že se snažíme co nejrychleji dostávat k brance soupeře. Občas by to chtělo umět i hru zklidnit a míč podržet a vyhodnotit průběh herní situace. Odehráli jsme skvělé zápasy například s týmy Olomouce, Zbrojovky, Českých Budějovic, Hradce Králové, Dynamem Drážďany. Občas nám chybí málo k tomu, abychom byli úspěšnější. Namátkou zmíním turnaj v Drážďanech - 8 výher, 1 prohra a 1 remíza (9. místo - málo nastřílených branek ve skupině), turnaj v Třebíči - ve skupině 1 prohra ze 6 zápasů a hra o 7. - 12. místo (celkově 8. místo - opět málo nastřílených branek). Naopak se klukům se povedl turnaj v Olomouci. Z 24 týmů skončili na 4.místě, když o den dříve dokázali ve skupině vyhrát všechny zápasy. Největší úspěch kluci a Maky zaznamenali na turnaji v Roudnici, kde mezi 25 týmy obsadili 1. místo. Velkou radost mám, jak jsou všichni zapálení a spousta kluků tráví svůj volný čas na hřištích, kde si kopou. Jejich zapálení je obrovskou vzpruhou pro mě, neboť na každý trénink či zápas se těším s nimi.

Jaké jsou cíle týmu do sezóny následující?
Velkým cílem bude otevřít sportovní třídu na partnerské škole ZŠ Jitřní. Do šesté třídy by tam směřovala většina kluků, což by nám umožnilo udělat zase velký krok v přípravě kluků - především z hlediska všestrannosti. Na tréninku bychom se pak mohli ještě více věnovat drilové technice s návazností do herního prostředí. Uvidíme, jak se nám tento cíl podaří splnit. Chtěli bychom nastavit pravidelnou svačinu po trénincích a zápasech. V tom vidíme velký problém. Řada kluků chodí domů hladová nebo si po tréninku kupují párky v rohlíku. Je potřeba do nich okamžitě dostat nějakou energii v podobě jogurtu, sušenky nebo ovoce. Dalším významným cílem bude jednou týdně propojování tréninků s kategorií U13, což pevně věřím, bude velkým přínosem pro obě kategorie. Po sportovní stránce kluci budou hrát poprvé soutěž, kde bude zveřejňována tabulka. Tím se bude zvyšovat jejich soutěživost a za každou cenu uhrání dobrého výsledku. Jako trenéři budeme muset uhlídat míru, jakým způsobem chceme výsledku dosáhnout. Pořád nás zajímá úroveň dovedností a rozhodování se ve hře pod tlakem - ať z hlediska výsledku nebo kvality soupeře.

FC Tempo Praha - Bohemians Praha 1905 FC Tempo Praha - Bohemians Praha 1905
Největší přednost a nejslabší stránka týmu?
Silnou stránkou týmu jsou autová vhazování, kluci s Maky mají velkou výbušnost v rukou a dokáží házet míč daleko. Řadu týmů tím dokážeme překvapit. Jinak silnou vlastností je velká hernost našeho týmu. Tým má velký charakter. Nevzdáváme zápasy a daří se nám je otáčet. Nejslabší stránkou jsou pro nás vstupy do zápasu, většinou prohráváme. Jsme jak dieselový motor, který se pomalu zahřívá a postupem času většinu zápasů otočíme. Ovšem v turnajových zápasech, kde je časová dotace výrazně menší, je to mnohem větší problém. Na tom když zapracujeme, budeme opět silnější. Dále bych přidal, že jsme schopní zahodit spoustu šancí, které si vytvoříme.

Nejlepší a nejhorší moment sezóny?
Nejlepších momentů v sezóně bylo několik. Jedním z nich byla atmosféra na finálovém zápase Poháru PFS našeho A týmu nebo atmosféra po druhém barážovém utkání U19 s Bohemkou. Kluci a Maky fandili a byli neskutečně vtaženi do obou zápasů. Měl jsem obrovskou radost, že se našich kluků na obou zápasech sešla velká spousta a byli velkou součástí povzbuzujícího kotle. 
Co se týká vlastních zápasů, tak kluci byli schopni porovnávat se s nejlepšími týmy v republice. Vítězný turnaj v Roudnici, čtvrté místo na turnaji v Olomouci. Vypíchl bych poslední dva zápasy na Třebíč Open, kde kluci naplno ukázali svůj potenciál. Nejhorší momenty nastaly těsně před prázdninami, když jsem se dozvěděl, že jednoho klučinu z týmu srazilo auto. A o tři dny později další telefon, že kluk v nemocnici bojuje o svoji ledvinu po nevinném pádu na zem. To člověk potom vůbec nepřemýšlí o fotbale a hlavou se mu honí jiné myšlenky. Naštěstí to oba kluci zvládli. Těšíme se na ně, až budou zase s námi. Dále jsou to situace, kdy se musíme s některými kluky rozloučit, protože je nás v týmu hodně.

Jaký soupeř vás v sezóně nejvíc zaujal, prověřil nebo překvapil?
Měli jsme možnost setkávat se s řadou kvalitních soupeřů na turnajích či v přátelských utkání. Odehráli jsme zápasy s nejužší špičkou u nás - České Budějovice, Zbrojovka, Teplice, Meteor, Sigma Olomouc či Pardubice. Byly to pro nás skvělé zápasy a věřím, že v další sezóně se budeme s těmito soupeři pravidelně setkávat. Spíše jde o kvalitu zápasů než o to, že by nás některý soupeř překvapil.

Jak jste spokojen s kvalitou soutěže, kterou jste hráli? Kromě mistrovských zápasů hrají týmy hodně přípravných utkání, kde si obtížnost soupeře můžeme zvolit. Vnímají hráči, že jde "jen" o přátelák?
V elitní pražské skupině jsme odehráli těžké zápasy se Slavií, Spartou a Meteorem. V dalších zápasech jsme se v týmech U13 až U7 domluvili, že v některých zápasech kategorie posuneme, abychom odehráli vyrovnanější zápasy. Kluci tak měli možnost konfrontovat se s hrou starší kategorie na "ligové" úrovni, kde bylo znát, že nám chybí zkušenosti. Rozhodně kluci a Maky nezklamali a nabrali nové zkušenosti. Takže na základě komunikace a spolupráce v klubu jsem byl nakonec spokojen. Co se týká přípravných utkání, tak si myslím, že kluci ani tolik nevnímají, že jde o "přátelák", neboť v soutěži není evidována tabulka, takže v podstatě hrají pořád stejně. Hlavně, že je zápas. Změna myšlení však přichází s turnaji, kde kluci i rodiče řeší každý zápas, každý vstřelený gól a tím se kluci dostávají pod tlak, což je někdy výrazně cítit z jejich výkonu a uvolněnosti. Jakmile "o něco jde", tak vždy přichází změna myšlení a objevuje se strach, co když něco pokazím (většinou je to větší škoda, než když něco pokazím z toho, že chci hrát).

Od letošní sezóny používáme kameru Veo, ale většina trenérů a týmů natáčela zápasy nebo tréninky už předtím. Jak pracujete s videem ve vaší kategorii a jak na to reagují hráči?
Je to skvělá věc a skvělý pomocník nám trenérům. Stačí ji nastavit před zápasem a už nemusíme nic řešit. Jsem rád, že se klub rozhodl koupit i druhou kameru, neboť ji využije každá z kategorií. Natočené zápasy jsem poslal klukům a Maky na facebook, kde to mohli zhlédnout. Udělal jsem jim pár sestřihů, kde kluci s Maky měli popsat co vidí, jak by řešili danou herní situaci. Jinak jsme video nerozebírali. Více se tomu budeme věnovat v žákovských kategoriích. Osobně si občas natočím kus tréninku na telefon. Chci mít nějakou zpětnou vazbu, jak dané cvičení probíhá, zdali je potřeba příště udělat nějakou změnu nebo je splněn cíl, který jsme si zadali.

V této sezóně postoupil náš A tým do Přeboru a sehrál pohárové finále se skvělou podporou Tempáků. Jaký to byl zážitek a jak často vy osobně nebo vaši hráči chodí na áčko?
Pro mě osobně bylo finále poháru jedním z vrcholů sezony, společně s postupem A týmu a vyhrané baráže U19 s Bohemkou. Za mě to byly elektrizující momenty a ukázala se zde obrovská hrdost nás Tempáků na náš klub. Kdo mohl, tak přišel, aby kluky podpořil v jejich úsilí za společným snem klubu. Já osobně jsem viděl většinu zápasů áčka a za mě byl podzim výrazně zajímavější. Jaro bylo velice dominantní a některé zápasy byly nudné, když bylo v 15. minutě rozhodnuto. Věřím, že v přeboru budeme moci ukázat potenciál A týmu, kde se snad objeví další řada odchovanců z ročníku 2003. Co se týče kluků, tak to bylo velice individuální. Když však šlo do tuhého, tak jich přišla většina.

Jaký tým, případně jaké týmy z profesionálního fotbalu vás herně inspirují a proč?
Z českých týmů je to Slavia, která svojí aktivní hrou může inspirovat řadu jiných klubů. Její odvaha v presinku a aktivitě ukazuje možnou cestu pro to, jak může být český fotbal úspěšný. Hráčům roste sebevědomí a jsou schopní si poradit i v těžkých situacích. Nicméně pořád tam není taková lehkost jako u zahraničních týmů. V zahraničí spíše sleduji Ligu mistrů a sleduji všechny možné týmy - nejvíce inspirující jsou pro mě Man City a Ajax. Libí se mi jejich dominance na míči, technické mistrovství a jejich netradiční řešení v herních situacích okolo pokutového území. To mi v českém fotbale chybí.

Pokud chcete ještě něco čtenářům sdělit, zde máte prostor...
V první řadě patří velké poděkování mojí manželce, která v podstatě tráví svůj čas se mnou na Tempu. Dále bych chtěl poděkovat celému svému realizačnímu týmu za jejich čas a energii, kterou věnují klukům a Maky, i když to se mnou nemají jednoduché. Rodičům děkuji za spolupráci, ochotu, fandění a "obětování" se klukům, neboť bez nich by se řada věcí nemohla uskutečnit. Velké díky taky patří všem trenérům, vedoucím a vedení na Tempu, kteří mě inspirují a naplňují energií v dalším posouvání našeho klubu. Tato sezóna pro nás byla další zkouškou ve srovnávání s nejlepšími kluby v republice, a je vidět, že se na mládežnické úrovni dokážeme srovnávat s nejužší špičkou v každé kategorii. Trenéři zde odvádějí super práci a věřím, že budou po prázdninách odpočatí, abychom mohli ujít další kus cesty.

Osoby:

Jaroslav Teplan