26.9.2022 13:08   Petr Havlíček  

V dalším utkání nás čekal dosud stoprocentní Motorlet. Do zápasu jsme dobře vstoupili a po pěti minutách vedli zásluhou Jardy Hodánka. Z ojedinělé situace soupeř kopal penaltu, kterou ale neproměnil, potom jsme nadále ve hře dominovali a bylo to o odemykání přehuštěného prostoru před vápnem soupeře. Tady nám občas chyběla přesnost při vyhození míče do strany a centru, občas větší pohyb na stranách hned po přihrávce nebo střelba zpoza vápna, i když to je těžké, když před sebou kluci měli často tři nebo čtyři obětavě bránící protihráče. Měli jsme dvě nebo tři další šance na gól a hodně momentů, kdy zase chyběl ve vápně kousek k lepšímu zakončení.

Druhá půle už byla spíš bojovnější a hra se opět rozkouskovala díky zvláštnímu metru rozhodčího. Pořád jsme Motorlet nepouštěli do šancí a v podstatě ani do střel, ale naše útoky už končily často před vápnem, kdy jsme se špatně rozhodli, příprava střely trvala dlouho nebo jsme nevyřešili některá jednoduchá přečíslení. Takže jsme sice pořád drželi jasnou převahu, ale neproměnili jsme ji aspoň v dobré střelecké pozice. V závěru utkání jsme nedokázali tlak vystupňovat, naopak Motorlet kopal další penaltu, kterou už tentokrát proměnil.

Dnes ztrátu dvou bodů beru jednoznačně na sebe. Kluci byli celý zápas lepší, fotbalovější, zase bylo znát, že se postupně dostávají do větší herní pohody, ale mně se nepovedlo ideálně vystřídat. Střídající hráči všichni hráli naprosto naplno, měli tam výborné momenty a udělali pro výhru maximum, ale dohromady na pozicích to nefungovalo a nepřineslo zlepšení, což je moje chyba. Ve hře jsme měli dobré momenty ve výstavbě, na těžkém terénu hráli technicky a kombinačně, Motorlet měl kromě penalty za 80 minut jedinou střelu na bránu, jen musíme zase v tréninku zlepšovat řešení ve finální třetině, kde je to sice proti zahuštěnému bloku vždy těžké, ale je potřeba tam dostat ještě větší klid a vířivý pohyb ve spolupráci.

Zápas již poněkolikáté tuto sezónu ovlivnila rozhodcovská trojice, která svůj výkon zahájila odmáváním ofsajdu po autovém vhazování při úniku Motorletu na naši bránu. Že hosté kopou dvě penalty a naše jedna jasná a dvě sporné situace ve vápně soupeře nejsou odpískány, je přinejmenším divné, ale daleko víc mi vadí, že rozhodčí skoro ve všech zápasech nechápou, o čem je mládežnický fotbal a jaké jsou moderní trendy hry. Pískání každého kontaktu, kouskování zápasů, necitlivost ve výhodách, řešení malicherností, to jsou (na obě strany) opakující se situace ve všech našich zápasech. Je pak těžké učit kluky agresivitu, jakou vidíme třeba v lize dorostu, kterou by měli příští rok hrát. Ve druhé minutě člověk pozná, že rozhodčí bude zápas nesmyslně kouskovat. Tohle je opakující se problém a je pěkné, že kluby dostávají seshora pokuty za špatně vyplněné zápisy, děláme soupisky, vyplňujeme ve formulářích, jestli máme dostatečně velké sprchy, zkrátka spousta byrokracie, a pak na utkání přijede hlavní rozhodčí 10 minut před začátkem, začne se kvůli němu později, první poločas ukončí v čase 39:41 a asistent rozhodčího na lajně u klandru mává aut, který je na protější straně hřiště u laviček. Možná by bylo fajn k tomu přistupovat tak, že rozhodčí jsou služba hráčům, ne že se hráči sešli, aby si rozhodčí mohli zapískat.

I kvůli tomu všemu jsme se v závěru uchýlili k protestům, které byly odměněny dvěma červenými kartami. Byla to prostě frustrace z průběhu zápasu a rozhodnutích sudího, kterou ale musí kluci zvládnout lépe. To samé platí i pro mě, po zápase jsem také sprostě reagoval směrem k sudímu. Nemělo by se to stávat a mrzí mě to hlavně jako špatná vizitka pro klub, která hází špatné světlo na skvělou práci, kterou tady odvádějí všichni trenéři a kluci na hřišti.