Posledním zápasem sezóny na hřišti Xaverova jsme se loučili se dvěma dlouholetými oporami béčka - tahounem na hřišti Jirkou Žloudkem a tahounem kabiny a pozápasových pokřiků Martinem Petřekem. Cíl byl jasný, rozloučit se s oběma vítězně.
Do zápasu jsme nevstoupili ideálně, když po deseti minutách hry šel soupeř do vedení již 2:0, když se mu podařilo v brzkých minutách zápasu dvakrát proběhnout kolem naší útočně laděné obrany a v početní převaze úspěšně zakončit. Po sérii rohů a umístěné hlavičce Jirky Žloudka se nám podařilo snížit na 2:1. Během dalších pěti minut byl ovšem rozdíl ve skóre opět dvoubrankový, a tak se šlo do kabin za stavu 3:1.
O poločase měl kapitán Milka intenzivní proslov, my už jsme ale měli v hlavě spočítáno, že výhra nevýhra, prémie za 7.-12. místo nás nemine. Na hřiště se však po půli dostal Ondra, který se po 12 letech v řetězech dostal na hřiště v pozici hráče v poli, měl energii a chuť na rozdávání a po rychlém snížení na 2:3 dostal tým na cestu za obratem. Béčko od této události zápasu dominovalo a po gólu Čechýna a suverénně proměněné penaltě z kopačky Martina Petřeka se dostalo do vedení. Klid do koncovky nám dal druhým gólem Ondra, když volejem z první po centru ze strany nedal golmanovi domácích šanci.
Následně se za přihlížení Jirky Nechvíly stala ze zápasu ponižující show. Dvouminutové působení Matyho Buzka zakončené gymnastickým odchodem ze hřiště trumflo ještě pětiminutové působení Jirky Hrona, který si do zápasu sice nepřenesl střeleckou formu z tréninku, ale dokázal alespoň jednou faulovat, čímž se svým podílem zapsal do statistik končícího zápasu. Po zápase nás čekala dokopná, kde jsme oslavili bohatou tempáckou kariéru Marťase a Žloudka.
Během večera došlo i na seznamovací hry. Nyní zvu každého, aby si zahrál jednu s námi. Tipněte si, jaké asociace přiřadili hráči benga svým spoluhráčům a poznejte lépe nejvíce bodující tým tempáckého béčka v historii 1. A třídy.