B tým: Fotbal na lavičce

Benfika venku nevyhrává. Na hřišti o ničem, na lavičce lepší.

Pozápasovej článek píšu hnedka v metru po zápase, abych to měl rychle za sebou a taky protože jsem ještě v čerstvý paměti. Dnešní zápas jsme hráli proti TJ Praga.  Anglický počasí zpočátku napovídalo, že to nebude nic pro nás futsalisty z umělky, kde balón neskáče a nemusíme ho zpracovávat natřikrát. Toho jsem se ale já bát nemusel, protože před zápasem jsem dostal od trenéra info, že budu sedět.

 Na střídačce to bylo fajn. Jako vždy tam panovala dobrá nálada, což potvrzuje i předzápasový selfie, kde jsou zatím úsměvy od ucha k uchu. Navíc v 19. minutě jsme viděli i trochu fotbalovosti, když Petr Dedek zalepil za lajnou dokonale balón. Za to od nás sklidil velký potlesk. Aby to ale nebylo jen růžový, museli jsme si kvůli Pavlovi stanovit i jedno pravidlo. A to že prdět se bude jen mimo střídačku, abychom se cítili komfortně. Občas je nutný prostě trochu přitvrdit a nenechat si srát na hlavu. Zbytek poločasu by byl o ničem, kdyby Švábis nepřišel na to, že Vítek Klajbl má zajímavý příjmení a že bude mít novou přezdívku JBL, čti džejbíel (značka repráku). Moris pak ještě vtipně dodal, že moji předci byli asi buzeranti. Taková narážka na moje příjmení mě i po těch letech vždy moc pobaví. Fotbal po 45 minutách byl 0:1.

O poločase jsme se šli rozcvičit a zkusit si pár střel z míst, kde mělo Tempo šance během první půle. Většinou se jednalo o gól do šibenice. Obzvlášť u Švábise to vypadalo, že kdyby hrál, tak bychom se o výsledek bát nemuseli.

Ve druhý půli nás pět z lavičky vystřídali kluci ze hřiště. Nálada se tímto tahem změnila. Úsměvy vystřídalo naštvání. Bohužel jsem už ze hřiště nezvládl přesně sledovat, co se tam dělo.

V závěru Švábis dal krásnej gól hlavou, bejt tam dýl, dá jich pět. 

Skončilo to 2:3. Prohra.

Zápasy:

TJ Praga - FC Tempo Praha B 3:2 (1:0)