B tým: Návrat na první místo

10.6.2025 23:07   Jiří Hron  

Tempáci se výhrou 3:2 v Královicích v pravý čas vrátili do čela. Chybí poslední krok.

Tabulka na špici je pořád pořádně vyrovnaná, a tak je každá výhra strašně důležitá, stejně jako bolí každá ztráta. My jsme jeli v deštivou sobotu na hřiště nepříjemných Královic. Z chování domácích funkcionářů bylo znát, že z nás mají respekt, což potvrdila slova jejich trenéra, když jsme z jejich šatny slyšeli, jak hráčům oznamuje, že budou hrát v rozestavení 4-5-1.

Od první minuty jsme kontrolovali míč a Královice se snažily pouze o dlouhé míče na útočníka nebo za obranu, ale scházela jim přesnost, takže jsme dlouho drželi poměr držení míče asi tak 85:15. Po několika náznacích šance jsme se dostali do první tutovky, kdy přihrávku před bránu jeden hráč domácích tečoval směrem do brány a druhý ho již nedokázal odkopnout, pouze ho urychlil do vlastní brány. Že to byla vskutku kuriózní branka, jsem si myslel pouze asi dvě minuty, poté totiž Šébův míč do vápna před brankářem nešikovně tělem opět tečoval hráč domácích a vzniklá šudla skončila k překvapení všech v bráně také. Nám to dodalo klid na kopačky, ze soupeře to možná sundalo strach či nervozitu, takže začal i útočit, což mu přineslo několik náznaků a jednu šanci, na druhou stranu ale natáhl hřiště, takže k šancím jsme se dostávali jednodušeji.

Bohužel jsme se nedokázali prosadit, takže jsem klukům v šatně musel připomenout kuriózní fakt, že vedeme o dva góly, ale žádný jsme ještě nedali. Nevím, jestli se dá v takovém případě mluvit o Csaplárově pasti (to by byla superpast), každopádně jsme se snažili nechytit a vytvářeli si další šance, vlastně doteď nechápu, že jsme žádnou nedokázali proměnit, minimálně ty Majkla (uklouzl) a Dolyho (ano, šel ze strany) měly skončit gólem a definitivní pojistkou. Protože nás do Královic přijelo podpořit celé áčko a na oslavě na Tempu běžel stream na velké televizi, osud to chtěl asi udělat zajímavější, takže v 86. minutě jsme inkasovali a soupeři to vlilo do žil novou krev. Po ztrátě na středu hřiště poslal Kuba do sprintu Jardu, ten si to namířil neohroženě mezi dva stopery a poté, co jeden omylem podkopl toho druhého, Jarda sám vstříc brankáři nezaváhal.

Protože zbývala do konce nastavení jedna minuta, nechali jsme vlastní laxností soupeře hned z rozehrávky snížit a poté ještě nabídli náznak, který jsme ale ubránili a pak už rozhodčí konečně zápas ukončil. Poděkovali jsme klukům na tribuně za skvělou podporu a já si u sklízení vea zkontroloval, jestli kromě zablácených bot nemám taky mokrý spodky… naštěstí nebyly, ale doufám, že příští týden proti Spojům se o postup popereme tak, abych neměl nervy na cucky ještě druhý den...

Zápasy: