Do odvety v Jablonci jsme šli s respektem a plným vědomím toho, co je ve hře. Kluci stáli před šancí zažít moment, na který nikdy nezapomenou - a od první minuty bylo vidět, že si to všichni uvědomují.
Do zápasu jsme vlétli jako uragán. Ve 25. minutě jsme vedli už 3:0 - a to nám navíc rozhodčí neuznal gól kvůli těsnému ofsajdu. Ve 30. minutě nás domácí dostali pod tlak a vytěžili z něj snížení na 1:3. Naštěstí jsme tlak do konce poločasu ustáli a do šaten šli s dvougólovým náskokem.
Druhý poločas jsme očekávali, že Jablonec na nás opět zatlačí. A bylo jasné, že bude klíčové zvládnout úvodní minuty. Kluci ale hráli s obrovskou disciplínou, týmovým duchem a obětavostí - tlak jsme přežili. V 60. minutě jsme měli šanci definitivně rozhodnout, ale penaltu jsme bohužel neproměnili. Přesto jsme zápas zvládli skvěle takticky i psychicky a dovedli ho do vítězného konce.
Obrovské emoce a poděkování!
Upřímně - byly to asi nejsilnější emoce, které jsem v jakémkoli zápase kdy zažil. Chci poděkovat:
• Celému týmu - za to, jak k oběma utkáním přistoupil.
• Realizačnímu týmu, který odvedl skvělou práci.
• Jardovi Teplanovi, který nám přišel pomoct a od kterého jsem se mohl zase něco naučit - díky, Jardo!
• Rodičům, hráčům a trenérům celého Tempa - vaše podpora byla neuvěřitelná. Dorazili jste i do Jablonce, hnali nás kupředu a po návratu jste nám připravili přivítání, které nám zůstane navždy v paměti. Ta energie, kterou jste nám předali, byla nepopsatelná.
A na závěr speciální poděkování kategorii U15, která vyhrála svou soutěž a právě díky tomu jsme vůbec mohli hrát baráž o nejvyšší soutěž. Kluci, děkujeme – i tohle vítězství je vaší zásluhou.
Jsem neuvěřitelně šťastný a hrdý na to, co jsme letos na Tempu dokázali. Děkuji za všechno!