První poločas od nás nebyl dobrý. Asi si naši hráči mysleli, že se soupeř porazí sám. Úspěchy posledních kol nám daly zapomenout, že my jsme ti, co musí jezdit po zadku, protože nastupujeme proti i o tři roky starším protihráčům. Před zápasem jsme si zdůrazňovali, jak je důležité nepustit soupeře do vedení. Což se nakonec stalo a tím jsme si zápas neskutečně zkomplikovali. Domácí ucítili krev a nevypustili jediný souboj. Z mnoha šancí jsme do poločasu dokázali jen vyrovnat.
O poločase jsme museli důraznou promluvou kluky dostat z hrušky zpět na zem. Druhá půle už splňovala naše představy a Hostivař se dostala pod permanentní tlak. Přes časté přerušení hry a houževnatost soupeře se nám nedařilo dostat do tempa, a to i přes zjevné herní zlepšení. Kouskování hry šlo proti nám. Ve slibných situacích nám chyběl krok nebo nás zradila nepřesnost v zakončení. Rozuzlení přišlo z kopačky Nechvíly, který chytrým obstřelem překonal vysoko postaveného domácího gólmana. Vítězství, které se nerodilo lehce.