FC Tempo Praha
U14: Hodnocení sezóny
6.7.2026 10:09
redakce
Pětadvacet hráčů znamená pětadvacet osobností a různých přístupů. Do tréninku tak vstupujete v několika rolích a mým hlavním úkolem je kluky posouvat na hřišti i mimo něj, uvědomuje si trenér Tomáš Bernard.
Jaké byly cíle do právě skončené sezóny?
Vzhledem k tomu, že jsme nebyli pod přímým tlakem výsledků a umístění v tabulce, mohli jsme se soustředit na herní projev týmu. Analyzovat si možnosti našich hráčů, na jakých pozicích mohou hrát a zkoušet si, čeho jsme na hřišti schopni jak individuálně, tak týmově. V rámci klubové koncepce si tak i nastavit, jakým způsobem se chceme v zápase prezentovat.
U14: FC Tempo Praha - SK Kladno 4:1
Dát týmu tvář není krátkodobý úkol. Stále na tom pracujeme a postupně chceme zapracovávat to, co nám funguje. Konkurence v lize jsme si samozřejmě vědomi. Kluci ušli za ten rok kus cesty po taktické stránce. Posun tam začíná být pomalu vidět a snad se nám to brzy začne vracet na týmovém výkonu, ale i na výsledku.
Jaké jsou cíle do sezóny následující?
Minulý rok jsme měli na adaptaci v první lize, do další sezony už bychom měli ukázat, kde jsou naše kvality a hezký fotbal podpořit i výsledky. V lize se měříme s těmi nejlepšími v Česku. Přestože servis nebo zázemí některých akademií je v některých aspektech lepší, vidíme, že s každým týmem se dá hrát a každý se dá porazit. Sezóna je dlouhá a pokud chceme být úspěšní, tým se musí semknout a táhnout za jeden provaz. Někdy je nutné upozadit vlastní ego a upřednostnit tým.
Nejlepší a nejhorší moment sezóny?
Nemůžu označit jeden konkrétní moment. Když vezmu tu sezónu jako proces, střídají se tam lepší momenty s těmi horšími, asi jako všude. Jako důležitější beru, abychom se za tou sezónou mohli ohlédnout a říct si: "Ano, k něčemu to bylo dobré. Tohle mě posunulo." Nejhorší moment se nám sešel asi v závěru sezóny po prohře s Libercem. Nešlo jen o výkon nebo samotné kluky, ale přesah to mělo i mimo naší kategorii až k rodičům hráčů. Zápas měl hodně ohlasů nejen kvůli výsledku, ale byly vyřčeny některé křivdy nahromaděné během sezóny, možná i déle. Pro mě je to určité poučení, jaké škody může napáchat nespokojený rodič.
Jaké jsou hlavní přednosti a naopak nedostatky vašeho týmu?
Myslím, že technicky máme slušné hráče. Pokud jde o kvalitu a řešení situací, jsme na tom dobře. Úkolem je, abychom tu kvalitu dokázali ukázat na hřišti i za vyšší intenzity, když jsme pod tlakem - času nebo prostoru. Na tom se snažíme v tréninku pracovat prakticky pořád. Velkým nedostatkem v minulé sezóně byla fyzická stránka, kdy jsme na soupeře ztráceli v rychlosti a síle. Samozřejmě kluci jsou stále ve vývinu. Někdo tím už prochází a srovnává se se změnami, ale někdo do toho teprve vstupuje a bude se s tím srovnávat během sezóny následující. Problém to je, ale pouze dočasný. Snad se k technické kvalitě, kterou po hráčích v tréninku požadujeme, brzy přidá i ta fyzická.
U14: FC Tempo Praha - SK Kladno 4:1
Na finální sestavě realizačního týmu pracujeme prakticky celý rok. Mám k ruce kondičního trenéra Béďu, který se stará o připravenost hráčů, aby byli v kondici v průběhu celé sezóny, a ideálně tak předcházel i zraněním. Trenérem brankářů a také asistentem mi byl Ondra, který kluky dobře zná už z mladších kategorií. Byl mi velkou pomocí na trénincích, když jsme byli rozděleni na více skupin nebo potřebovali sledovat v tréninku více podnětů do zápasu či předem dané téma z více úhlů. Do další sezóny s námi bohužel pokračovat nebude. A samozřejmě máme vedoucí Romču, která se o kluky stará jako o vlastní, zařizuje veškerý servis, který já nebo kluci potřebujeme a prakticky jí mohu svěřit všechny nefotbalové věci v týmu. Díky tomu já můžu řešit převážně jenom fotbal.
V jakém rozestavení váš tým nastupuje? Je v dnešní době rozestavení týmu vůbec podstatné?
V celé sezóně hrajeme na obrannou čtveřici a se třemi hráči ve středu hřiště. Podstatné je spíš rozdělení rolí v týmu a jak v určitých sektorech dvojice či trojice hráčů spolupracují. Rozestavení se během hry stejně několikrát změní a spíš je to jen výchozí postavení.
Řešíte se svými hráči problematiku výživy a stravy? Jakým způsobem?
Servis mají kluci k dispozici nejen od realizačního týmu, ale měli školení a prezentace v rámci klubu. Vědomosti, jak se stravovat před a po tréninku, mají kluci možnost probrat i individuálně - v rámci alergií nebo jiných výjimek. Samozřejmě to platí i pro rodiče. V naší kategorii v tom kluci stále potřebují velkou podporu od rodičů, než si to budou moct časem řešit sami nebo s poradcem. Zda to dodržují nebo ne, je především na nich. Stejně jako chuť trénovat je to něco, co hráč v sobě musí mít a nečekat, že ho do toho bude někdo silou tlačit. Pokud hráč nechce, nikdo s ním nehne.
U14: FC Tempo Praha - FK Baník Most-Souš 3:3
Za pět let to je pořádný kus cesty, takže vybrat jen něco úplně nejde. Největší snaha je asi v nastavení situace ze zápasu a dostat ji do tréninku, kde si ji můžeme zkusit v několika variantách. Velkou pomocí je práce s kamerou, kde si to můžeme přímo rozebrat i s účastněnými hráči. Při stavbě tréninku tak neřeším jen jedno téma, ale aby tam byl co největší přenos toho, co budeme o víkendu potřebovat. Když budu mluvit víc obecně, zapojil jsem cvičení, kde je více dotyků s míčem a méně drilu.
Co považujete za nejtěžší část nebo disciplínu trenérské práce?
Pětadvacet hráčů znamená pětadvacet osobností a různých přístupů. Co pomáhá jednomu hráči, může druhému škodit a naopak. Do tréninku tak vstupujete v několika rolích a mým hlavním úkolem je ty kluky především posouvat na hřišti i mimo něj. Nejsem jejich kamarád ani roztleskávačka. Někdy je potřeba si říct věci na rovinu, i když se to nemusí líbit. Někdy je potřeba zvýšit hlas a stejně tak i třeba přiznat, že jsem udělal chybu. Hráč nemusí mít trenéra vždycky rád, ale musí respektovat proces, který trenér nastavil a věřit mu. Jen tak bude schopný se dále rozvíjet a přijímat nové znalosti.
Pokud chcete ještě něco čtenářům sdělit, zde máte prostor…
Borci, valíme!