Muži B: Pošťák Bary zapomněl kopačky

16.5.2012 9:33   Martin Fetr  

Tempo prohrálo v Dolních Měcholupech 1:3.

Původně jsme opět zvažovali, že bychom se na zápas podívali očima Tomáše Vitáska, jelikož poznávání jeho vnitřního světa nás nikdy neomrzí, ale ať se o našem týmu dozvíte víc, dali jsme přednost Danu Prokopovi, který nám zaslal (ač nevyzván) svůj pohled:

Začnu už od pátku, přestože jsme hráli až v sobotu, tento den mě vždycky strašně zklame a do jisté míry i vykolejí. Mým fanouškům jistě neuniklo, že si přivydělávám roznášením dopisů jako zaměstnanec místní pobočky obvodní pošty. Víte, pátek, to je pro každého pošťáka, který dává do svého koníčku a práce vše (jako jsem já), jedno velké zklamání. Lidi vám vůbec nejsou k zastižení! Skoro všechny dopisy, pohledy a balíčky jsou tak nedoručeny a je, věřte mi, srdcervoucí odnést je zpátky k nám na poštu, nechat je tu přes víkend tak samotné a nedoručené. Tentokrát jsem je nedokázal opustit. Napsal jsem svojí přítelkyni, že večer domů nepřijdu, a celý páteční večer a noc jsem strávil mazlením se s nimi. Jedna z mých nejkrásnějších nocí v životě.

Z ponocování jsem byl tak znaven, že jsem skoro zaspal sobotní utkání s Dolními Měcholupy. V rychlosti jsem musel napsat mému poslíčku Pepovi Kloudovi, aby mi nezapomněl vzít kopačky z Tempa, a pospíchal jsem vstříc fotbalovým zážitkům. Vše se zdálo bez problémů, měl jsem to tentokrát vypočítané tak, že přijdu dokonce o půl hodiny napřed, leč se tak nestalo. Potkal jsem skupinku lidí a zaslechl jejich rozhovor.

Zaposlouchal jsem se, což byla chyba. Téma jejich rozhovoru bylo: "Vláda zjistí svou skutečnou sílu a protlačí nižší růst důchodů." K tomu jsem je tiše poznamenal:"Upřímně řečeno, chudáci důchodci. Růst jejich životních nákladů je v posledních letech cca 1,5 násobně vyšší než obecná inflace (v některých obdobích až 2x). Takže se jim životné úroveň snižovala už při dosavadní "štědré" valorizaci. Tohle bude v kombinaci se zvýšením DPH zářez směřující v současnosti k poklesu jejich reálných příjmů o 3 % ročně." A už byl oheň na střeše, ti diskutující nechtěli slyšet pravdu, kterou jsem jim říkal. Musel jsem se dát do běhu, ale opačným směrem než bylo hřiště. To zapříčinilo můj pozdní příchod. Celý uřícený jsem doběhl do kabiny, samozřejmě, že ani tady nikdo nechtěl slyšet moji pravdu, že mám ještě minutu, a napařili mi pokutu.

Další průšvih nastal po vyhlášení sestavy. Dostal jsem důvěru, ale co čert nechtěl (ale Krakonoš Vity chtěl), Pepa moji zprávu nepřečetl (doteď ho podezírám, že číst ani neumí) a nevzal mi kopačky. Nezbývalo mi než situaci rychle řešit. Sednul jsem si proto na židli a přemýšlel jsem. Po dvaceti minutách usilovného přemýšlení mi naštěstí syn Petra Dedka poradil - zajít za místním správcem, poprosit ho, zda-li by mi nepůjčil kopačky nějakého místního žáka. Vyhledal jsem proto člověka, který mi byl ochoten pomoci. Tušil jsem, že to zadarmo nebude. Také že nebylo!

Když mi řekl, ať se pro kopačky ohnu, začínal jsem tušit problém. Zbytek si nepamatuji (nebo radši vytěsnil ze své paměti). První myšlenku po tom hrůzném zážitku, na co se rozpomínám, byl smích mých spoluhráčů v šatně ohledně rozepnutého poklopce a jistému fleku na mých kalhotách.

Utkání neprobíhalo podle očekávání, a tak se dal čekat výsledek odlišný od papírových předpokladů. Soupeř hrál i přes svoje umístění v tabulce efektivní fotbal a zcela zaslouženě nás porazil 3:1. Za zmínku stojí pár věcí. Za druhý náš gól bych svým jménem rád vyplísnil Dedka, zcela jeho chyba plynoucí z jeho pravicového myšlení, kde si myslí, že obejde každého na světě. Za další bych naopak rád pochválil naši levou (levicovou) stranu, která nás držela nad vodou, především pak famózně hrajícímu levému založníku Vitymu a obranářskému psovi Danu Pilníku Morávkovi. Tito dva nás zachránili od jasného debaklu!

Poslední věc, kterou mám na srdci, bojím se o náš již tradiční a tak známý styl, který nás proslavil a díky kterému jsme jím známí po celé Praze. Bojím se, že už ho nehrajeme, že ho nedokážeme soupeři vnutit, nebo že na něj už nemáme? Systém krátkých narážeček na pětníku, vytříbených kombinací, nečekaných geniálních myšlenek (zvláště těch na hřišti) v naší hře nebyl už pár utkání vidět (naposledy podizmní zápas s mužstvem Chodova), apeluji na trenéry, aby se opět vrátil na naše kopačky!

Události sobotního den mě natolik zneklidnily, že jsem si musel zopakovat páteční noc na poště pomuchlováním se s mými oblíbenými papírovými přáteli.

Těším se na Vaše dopisy, Váš

Dan Pošťák (Bary) Prokop

Poznámka vedoucího: Rád bych tímto pogratuloval našemu hráči Josefu Kloudovi k času 3:49:32, za který uběhl nedělní maraton. Pevně věřím, že pomluvy (zkrácení trasy, jízda na kole, využití trasy metrem) jsou liché a nepravdivé. Gratulujeme!

Zápasy:

Osoby: