29.10.2015 21:38   Dominik Kadlec  

Vašku, v mužích jsi druhým rokem a zdá se, že ses nastálo uchytil v A týmu. Bylo to tak tvým přáním, hrát za áčko a musel jsi pro to něco udělat?
Určitě jsem hrál na Tempu s tím, že bych chtěl hrát za A tým. Nemá smysl trénovat bez cíle, potom by byl celý fotbal o ničem. Jsem rád, že jsem se v áčku chytil a že stabilně nastupuji. Co jsem pro to musel udělat? Asi to stejné co ostatní, makat a nekašlat na to.

 

FC Tempo Praha B - FK Dukla Jižní Město 1:2

Takových ostatních tady moc není, většina buď skončila a nebo se v áčku nechytila.
Nevím, myslím si, že jde hlavně o přístup v tréninku. Někteří hráči se samozřejmě nechytili, ale někteří ani pokračovat už nechtěli. Měli fotbal jako koníček do dorostu a s příchodem holek už neměli fotbal na prvním místě a pak na to kašlali.

Váš ročník je tak v počtu hráčů, kteří vydrželi trochu raritou. V týmu jsou kromě tebe další čtyři stejně staří hráči – Hendrich, T. a P. Geisslerovi a Rejmíš. Napadá tě, čím by to mohlo být?
My jsme na Tempo vlastně přišli z Libuše jako celý tým, takže se s klukama známe už dlouho. Vlastně už tehdy, když jsme ještě byli na Libuši, tak jsme byli silný ročník a nejen tím, že jsme byli dobří fotbalisté. Byli jsme vždycky dobrá parta a chtěli jsme všichni makat jak pro tým, tak na sobě. Měli jsme i super trenéry, ať už Páťu Šeda nebo po něm pana Klasnu.

A ti vás trénovali až tady nebo už tehdy na Libuši?
Patrik Šedo nás trénoval už tehdy na Libuši a přešel s námi.

Proč jste tehdy přešli na Tempo?
Byly tam nějaké neshody s vedením, možná ohledně nějakého konceptu tréninků, ale já byl tehdy hodně malý a ani jsem se o tom s trenéry nebo tátou nebavil, takže pořádně nevím.

Jak vlastně nyní fotbal bereš?
Samozřejmě je pro mě priorita vysoká škola, kterou studuji. Fotbal je koníček, ale rozhodně ho neberu tak, že bych si řekl, jo dobrý, dnes je trénink, tak já třeba půjdu. Je potřeba ho brát vážně a naplno.

Je v tom rozdíl oproti tomu, jak si ho bral dříve?
Určitě se to změnilo, školu jsem bral vždy vážně, ale v mládeži jsem měl ještě sny, že budu hrát velký fotbal, že si mě všimnou velké kluby a budu hrát v Anglii, Španělsku nebo jakékoliv jiné významné lize v Evropě, takže tam ten fotbal byl možná i trošku před školou. Já měl ale štěstí v tom, že jsem se do školy nemusel nikdy příliš učit a známky jsem měl dobré. O to více jsem se mohl věnovat fotbalu.

Když říkáš, že si snil o velkých týmech, tak tebe si tuším všimla Sparta?
To bylo když jsem skončil na ZŠ a dostal jsem se na gymnázium. Tehdy jsem byl na Spartě na týden na tréninky na zkoušku. V tu dobu jsem ale již tušil, že asi nebudu hráč světových kvalit a vydělávat si na živobytí fotbalem. Věděl jsem, že skloubit hraní za Spartu se studiem na gymnáziu by bylo obtížné, pokud bych se tomu hraní chtěl věnovat opravdu naplno, což by ve Spartě bylo potřeba. Tehdy jsem tak upřednostnil školu před fotbalem.

A jaký takový týden ve Spartě byl?
Bylo to super, měl jsem kliku, že ten ročník, co se tam tehdy sešel, byla prý nejlepší parta na Spartě. Na kluky ani na trenéra si nemůžu stěžovat.

Myslíš, že přechod z Tempa do velkého klubu se dá zvládnout tedy i v tomto věku?
No já tehdy když jsem tam šel, tak jsem přišel po měsíci prázdnin. Oni v tu dobu již 14 dnů trénovali, takže po 20 minutách běhání po Strahově jsem myslel, že vypustím duši. Nicméně myslím si, že kvalitativně bych na to tehdy měl, pokud bych s nimi nějakou dobu trénoval. Bylo ale vidět, že ti kluci jsou po technické stránce jinde, než byli kluci na Tempu.

 

FC Tempo Praha - Sokol Královice 0:4

Nyní v áčku střídáš starty na kraji obrany a na jednom z dvojice stoperů, kde hraješ ty raději?
Momentálně asi na stoperu, protože nemám fyzičku na takové úrovni. 

A pokud bys byl lépe fyzicky připraven?
V tom případě hraju raději beka, tam jsem se dostával více do hry a dopředu. 

Nastupoval jsi v obraně již od svého mládí nebo je to otázka posledních let?
Vždycky jsem hrál obránce, kromě jednoho roku, kdy jsem hrál ve středu hřiště před stopery, ale to už je dlouho.

Podle našeho asistenta Davida Perla, který hraje za Podolí, si na tebe chtěli dávat zvláštní pozor při standardních situacích a nasadili na tebe určeného strážce, co na to říkáš?
Vzhledem k tomu, že jsem se při zápase před soupeřovu bránu vůbec nedostal, tak je to docela úsměvné:-). Je pravda, že jsem dal v úvodních dvou kolech dva góly, snažím se chodit na hlavy, ale potom, když se sestava prostřídá, tak se nikdo moc nežene k tomu, aby zůstával na půlící čáře, a tak tam zůstávám já.

O víkendu jste vedli nad Újezdem 3:0 o půli, přesto jste o výhru podobně jako na 1999 Praha málem přišli. Co se s týmem ve druhých poločasech děje? A jak se na to tváříš ty jako stoper?
Tohle je naše specialita. My si asi řekneme o půli, že už je soupeř poražený a že to stačí nějak dohrát. Potom dostaneme gól v prvních pěti minutách a začneme se bát o výsledek. Přistupujeme ke hře nedisciplinovaně a v podstatě je to, jakoby přišel na hřiště jiný tým.

Celkově áčko letos v soutěži tápe..
Není to ono, ale já si myslím, že je to hlavně tím, že přišlo hodně mladých hráčů do týmu. Potřebuje si to sednout. Hráči, kteří byli zvyklí na dorostenecký fotbal, si musí zvyknout na ten chlapský, který je o dost jiný. I když je to jenom 1. třída, tak je to úplně něco jiného než dorostenecký přebor.

U A týmu působí jako vedoucí i tvůj táta, máte to takhle odmala, že kde jsi hrál tam byl on vedoucí?
To ne, myslím, že jako vedoucí se začal angažovat až v dorostu, možná v žácích. Nicméně táta vždy hodně žil s tím týmem, vozil mě na fotbal a byl na každém zápase, pokud mu do dovolila práce nebo cokoliv jiného.

A nevadil ti tam někdy?
Když jsem byl malý, tak trochu jo, protože na mě křičel, když jsem něco pokazil na hřišti. Pak jsem se dostal už do věku, kdy jsem mu řekl, že mi to vadí, tak přestal křičet a bylo to hned lepší.

Probíráte ještě teď doma fotbal?
Většinou vždy po zápase, hlavně áčka. To si ten zápas zrekapitulujeme a ke každému hráči si řekneme, jak hrál a tak.

 

FC Tempo Praha - Bohemians Praha 1905 22:16

A co k tobě, řekne ti táta něco i ke tvým výkonům?
Většinou to bývá tak, že táta se mě snaží podpořit, že jsem hrál dobře, protože já jsem k sobě dost kritický. Samozřejmě když vidí, že udělám něco špatně, tak mi to řekne a většinou má pravdu.

Kromě svého hraní se mnou působíš jako trenér u ročníku 2006 a to již od doby, kdy kluci začínali. Jak bereš ty trénování?
Beru to tak, že mě baví práce s dětmi, baví mě jim předávat nějaké znalosti a zkušenosti, které už jsem stačil nasbírat. Bohužel se tomu nemohu teď věnovat tak, jak bych chtěl, protože se mi většina tréninků kryje se školou. Doufám, že se to zlepší.

Jak dlouho si myslíš, že ještě budeš trénovat?
Dokud to budu stíhat a dokud mě to bude bavit. Zatím nevidím důvod končit.