1.11.2016 21:35   Jaroslav Teplan  

Ve středu 26.10. v době podzimních prázdnin jsme předehrávali utkání s týmem Motorletu. Zároveň jsme tímto zápasem vykročili do odvetných bojů. V zápase jsme měli klukům z Motorletu co vracet za předchozí porážku.

Již při nástupu do utkání byl vidět náš výrazný handicap co se týká výškového rozdílu. Proto bylo naším cílem do zápasu hrát rychle míč od nohy a být aktivní ve hře bez míče. Do zápasu soupeř vlétl jako uragán a my měli velké problémy s krytím míče, absolvováním osobních soubojů a rychlou prací s míčem. Vůbec se nám nedařilo dostávat se z naší poloviny, a když se nám to již podařilo, tak nám v útoku chyběla větší rychlost a moment překvapení. Soupeř si vzadu servítky nebral a okamžitě posílal dlouhé míče za naší obranu. Vlivem nedůrazu, strachu z osobních soubojů a velmi laciných gólů jsme soupeři umožnili poločasové vedení 3:0 – naprosto zasloužené.

Do druhého poločasu a po důrazné domluvě jakoby nastoupil jiný tým. Byla tam vidět větší odvaha a chuť ještě s výsledkem něco udělat. Bohužel jsme opět udělali obrovskou individuální chybu, kterou soupeř potrestal. Pak už se zápas v klidu dohrával a soupeři se podařilo skóre navýšit ještě jednou brankou.

Z dnešního utkání musím konstatovat, že soupeř vyhrál naprosto zaslouženě. Byl agresivnější na míč, umě podstupoval osobní souboje, kde získával obrovské množství míčů a dokázal na nás vytvořit takový tlak, že jsme měli problém se z něho dostat. Musíme si uvědomit, že fotbal taky bolí. Budeme-li se vyhýbat bolesti a budeme mít strach, že nás může někdo zranit, udeřit, kopnout, budeme uhýbat nohama či podstupovat souboje "jako", tak se nikdy nepohneme z místa a budeme většinou dobití jako psi.