2.9.2020 13:54   Jiří Nechvíla  

Po delší době jsem navštívil venkovní zápas jako divák a zároveň jsem se umě vetřel na naši lavičku, takže vám mohu nabídnout mé dojmy a poznatky jako insider! Již vstup na stadion má svoji raritu. Cholupice jsou první tým na světě, kde za zakoupenou vstupenku dostanete čerstvá vejce. Přijdete k hlavnímu vchodu, u plně automatického turniketu zaplatíte za vstupné a po zaplacení dostanete balení vajec.

TJ Sokol Cholupice - FC Tempo Praha B 3:1

S vajíčky v podpaždí jsem se vmísil mezi naše hráče do předzápasového rozcvičení a zjišťoval, co je nového. Čeho jsem si okamžitě všimnul - předloktí Matěje Čecha zdobí nové tetování. Hned jsem začal přemýšlet, co to asi znamená. Matěj samozřejmě tajuplnej, ve smyslu srdíčko, osobnost, rozpoložení a bla, bla, bla, bla, bla. Rukou jsem mu točil zprava doleva, zleva doprava. Odshora dolů, zezdola nahoru. O 180°, o 360°. Možná ho i trochu bolelo. Nevím. Kdyby to hned vyklopil, nemusel by mít se mnou takový starosti. Na nic kloudnýho jsem nepřišel, a tak to můžete zkusit vy.

Zápas pro nás nic moc. Nedařilo se nám. Při pohledu na obě mužstva jsem usoudil, že většina hráčů Cholupic má nadváhu. Při pohledu na to naše zase usoudil, že většina našich hráčů má podváhu. Náš stěžejní hráč Jirka Žalud aktuálně neprožívá vydařené fotbalové období, a tak je mu na čase pomoci. Pro nadační fond "ZACHRAŇTE ŽLOUDKA" jsem založil naprosto transparentní účet 800042462/6987. Žádám všechny, aby pomohli a začali posílat peníze. Čím více peněz, tím lépe. Nebuďte lhostejní, nikdy nevíte, kdy budete potřebovat i VY pomoc druhých.

Zápas se od samého začátku, jak již bylo naznačeno, pro nás nevyvíjel dobře. Trenéři však měli k dispozici poměrně nabitou střídačku. A já nyní mohu poskytnout unikátní fotografii, která zachycuje pohled trenéra v situaci, když ví, že mu teče do bot. Díky této fotografii se vžijete do situace, kdy jste jako hlavní trenér nucen reagovat na nepříznivý vývoj zápasu, pokusit se s vývojem zápasu něco udělat a dát svému týmu potřebný impuls.

Také jsem se přesvědčil, že dělat asistenta trenéra je stejné, jako dělat brankářskou dvojku. Neděláte vlastně vůbec nic, jen s rozdílem, že asistent trenéra to má ještě o něco pohodlnější. Na rozdíl od brankářské dvojky se totiž nemusí při zápase modlit, ať se hlavní trenér nezraní a také mu stačí celou svoji trenérskou kariéru odpovídat jednou větou - "zeptej se hlavního trenéra". A tak co Petr celých 90 minut přemýšlel, co se zápasem udělat, musel ke všemu ještě řešit dotěrné otázky Jirky Hrona, jak to dělá, že v padesáti letech nemá ještě žádnou pleš a že jemu už raší přistávací kruh pro vrtulníky.

Když jsem nakousnul našeho hlavního trenéra Petra Dedka, tak ten si opět upevnil první místo v soutěži o "NEJVÍCE NEOBLÍBENOU POSTAVU PRAŽSKÉHO FOTBALU“, kterou bezpečně vyhrává každým rokem. Dnešním zápasem si připsal 147 bodů (počítají se urážky na svoji osobu) za: „Ty kreténe fousatej“, „ještě chvilku mě ser a dam ti pěstí“ s následnou chůzí k jeho osobě jako, že mu ji fakt dá (body navíc) a také do toho samozřejmě dokázal zapojit pořadatelskou službu, která ho častovala slovy „ty seš fakt debil vypatlanej, už drž hubu“.

Pozitivní na zápasu bylo pouze to, že se nikdo nezranil a výkon Kuchyho, kterej vychytal nesmysly, co by jindy pustil.