FC Tempo Praha

Muži B: Ostudný první poločas

15.10.2021 14:20   Jiří Nechvíla  

Tempáci v něm prohrávali na Podolí 0:5, což stálo místo levého stopera Nechvílu.

Po svém skvělém výkonu na Zličíně, kdy jsem musel střídat v poločase z důvodu zranění způsobené surovou hrou soupeře, jsem se opět vrátil do základní sestavy na můj nejobvyklejší post, levého stopera. Po mé pravici nastoupil Ondra Šváb, se kterým jsme perfektně sehraní a klape nám to. Podolí se krčilo na samém chvostu tabulky s pouhými sedmi body. Zápas byl tedy pro nás spíše povinností.

I tak jsem nehodlal nic vypustit a hned od prvního hvizdu jsem začal řídit celé mužstvo. Na pozici stopera máte skvělý přehled o celé hře. Proto se od vás očekává, že budete spoluhráčům udílet pokyny a organizovat obranou hru tak, abyste soupeře nepustil do žádné šance. Po těch letech, co mám odehráno, je to pro mě již spíše mistrovská rutina, která ale spoluhráčům dodává patřičný klid a pohodu. Záložní řada a křídla plnila přesně to, co jsem od nich potřeboval a díky tomu se naši beci stále snažili po stranách útočit a dostávat do šancí. Prostě moderní fotbal.

Po fotbalové stránce se mi také dařilo. Tradičně silný na míči a zároveň přísně vyžadující pohyb od spoluhráčů. Hned s prvním dotekem jsem vykoupal protihráče a nádherným pasem jsem nás poslal do brejku. Určoval jsem šíři pole, a vystavoval tak podolské útočníky do ofsajdových pozic. Ondra vedle mě šlapal jak hodinky a pokud jsem se více věnoval podpoře útoku, skvěle za mě kryl prostor. Na velmi měkkém terénu jsem dokázal využít své dynamiky, abych se vždy vyvázal protihráči a vytvořil dostatečný prostor k rozehrávce našeho brankáře. Vzdušný prostor byl také v mé režii, a tak naše záloha sbírala jeden odražený balón za balónem.

S přibývajícími minutami, při vší úctě k soupeři, mi rostlo sebevědomí a dovolil jsem si i velmi pěkné fotbalové momenty, která ocenila i lavička hostů, či diváci okolo hřiště. V základní sestavě s námi byli i mladí kluci, pro které byl tento zápas ideální možností, aby nasbírali fotbalové zkušenosti a zároveň si zahráli vyspělý fotbal, který se od nich s přibývajícím věkem bude očekávat. Velká škole fotbalu. Já, jako opěrná zeď, přes kterou by se nedostala ani stoletá voda, Pepa Klouda alias tempácký Kanté, a Jirka Žalud, který si neustále měnil pozice, aby zmátl soupeře. Když rozhodčí ukončil první poločas, který jsme prohráli 0:5, trenér mi v šatně poděkoval za výkon a celá sprcha byla jen pro mě.

Ve druhém poločase se bohužel stala věc, která se občas ve sportu stává a já a všichni zúčastnění přejí brzké uzdravení a co nerychlejší návrat obou kluků do fotbalu. Zbytek utkání se už tedy spíše dohrával a Podolí vyhrálo naprosto zaslouženě.

Zápasy:

AFK Slavoj Podolí Praha B - FC Tempo Praha B 5:2 (5:0)