29.3.2022 15:53   Ondřej Šváb  

Muži B: FC Tempo Praha B - TJ Sokol Lipence 11:2

"Rodina je v sociologii solidární skupina osob navzájem spjatých manželstvím, příbuzenstvím nebo adopcí, které spolu dlouhodobě žijí a jejíž dospělí členové jsou odpovědni za výchovu dětí." Tak definuje pojem rodina wikipedia a doufejme, že by se pod tuto definici podepsal i Daneček. Dnes jsme se před zápasem dozvěděli, že jsme v béčku jedna velká rodina a áčko kdysi také byla rodina. Jelikož naše rodina nebyla nikdy dokonalá, přizvali jsme si do ní tři kluky z áčka a brankáře z dorostu. 

Před zápasem jsme si zrekapitulovali naše postavení. 

1. Hrajeme 7. nejvyšší českou fotbalovou soutěž a při rozhovoru s laikem to nezní dobře. 

2. Lepší by bylo hrát divizi, to zní lépe. K té má podle Čechýna nejblíže Perlis, ale ten se k tomu nesmí moc vyjadřovat vzhledem k naučenému PR z áčka.
3. Nakonec jsme se shodli, že divizi hrát nechceme. Není to z důvodu našich fotbalových kvalit, ale nechtěli bychom tam cestovat na venkovní zápasy.

4. Jirka Žalud zkušeně říká, že hrajeme dvě soutěže pod přeborem, což zní opět lépe než I.B třída.

Mistrák proti Lipencům začal jako obvykle. Máme výborný start do zápasu a brzo se ujímáme vedení a soupeř je bez šance. Potom se soupeř trochu chytí a začne kousat. Nicméně to bylo již po našich pěti vstřelených brankách. Do kabin jdeme za stavu 5:1, ale nic nepodceňujeme, jelikož s Lipencemi nemáme dobré zkušenosti za poslední tři roky v B třídě. 

• Podzim 2019: Lipence vs. Tempo B 4:1 (0:1) 

• Podzim 2020: Lipence vs. Tempo B 6:3 (2:2)

• Podzim 2021: Lipence vs. Tempo B 3:2 (0:2)

Tentokrát jsme zápas už nemohli ztratit, druhý poločas odšpuntujeme defenzivu soupeře dvěma rychlými góly a potom už se hrál jen tzv. hurá fotbal. Soupeř začal hrát v rozestavení 3-2-5 a snažil se alespoň korigovat výsledek. Dnes byla produktivita hostů mimořádně nízká, jinak bychom mohli inkasovat minimálně další tři až čtyři branky. Ondra v brance vychytal dvě velké šance a donutil soupeře zahodit penaltu. My jsme na druhou stranu mohli přidat ještě pět až šest branek navíc, ale bohužel jsme Lipencům nadělili pouze jedenáct "fíků".

Za zmínku stojí pouze parádní trefa hostujícího gólmana, který se dokázal pokořit střelou z takřka nulového úhlu. Po taktické stránce výborně zahrané. Brankář zhatil oslavy našeho desátého gólu, a navíc ukázal své fotbalové dovednosti. Nechci mu křivdit, ale trefil by to maximálně jednou z deseti pokusů. Klobouk dolů, jak to zvládl pod tlakem svých fanoušků na tribuně. Potom vsítil ještě Pfeifer, bývalý krajní bek jihočeského přeboru (pozn. red. 5. nejvysší soutěž ČR) a bratr neméně známého ligisty, svůj 6. gól v zápase. Jelikož mu to nikdo nepočítal, tak musel tradičně svléknout dres, jak to již po vzoru Matěje Čecha někteří extrovertní hráči dělají.

Na závěr mě napadá pár řečnických otázek. Proč v Lipencích nikdy nevyhrajeme? Proč se většina jejich fanoušků chová jako typický traktorista, co jde pro ránu tak daleko, jak mu jen jeho IQ dovolí? Proč do Lipenec snad již nikdy nepojedeme? Proč Tomáš Havlíček řve při pokřiku tak hlasitě?