18.10.2022 10:08   David Perl  

Tradičně pro domácí zápasy nás čekal hned po sobě navazující dvojboj a přestože jsme jak ten ligový, tak ten přeborový, dokázali vyhrát, pocity z nich byly rozdílné. Na Chomutov jsme sice vlétli a prvních 10 - 15 minut to mělo parametry. Kluci byli neustále v pohybu, dobře se rozhodovali a akce končily buď na brankáři, na konstrukci branky nebo těsně vedle. Že by nás to mohlo mrzet naznačovaly další minuty, kdy už tlak nebyl takový, ale právě v tom okamžiku jsme dali 3 góly v rozmezí asi 3 minut. Nejdřív Benďas uvolnil Jonyho, který se levačkou nemýlil. Pak si krásně na jeden dotek vyměnili míč Erža s Benďasem a první jmenovaný zakončil k tyči. No a téměř s koncem první třetiny po nedorazu hostů a propadlém míči zakončil Benďas. 3:0 a pro kluky se zavřela opona. Protože dalších 60 minut bylo skoro zbytečným plýtváním hrací plochy a času všech zúčastněných. Soupeř nás k větší aktivitě nedonutil a my jsme na sebe nebyli ani trochu nároční. Absolutně bez zaujetí, bez emocí se zápas tak nějak dohrával. Do poslední třetiny jsme všem ještě zkusili proházet posty ve víře, že právě jiným postem kluky dotlačíme k větší koncentraci na svůj výkon, ale mělo to možná spíš opačný efekt. Máme to momentálně nastavené tak, že máme ve čtvrtek hrací trénink, kde to mydlíme mezi sebou a 2011. Tenhle čtvrtek to mělo neskutečný drajv a kvalitu a pak přijde takovýhle zápas. Místo dvou vrcholů v týdnu jsme tak měli pouze jeden. A to je škoda.

Jenom co hřiště vyklidili kluci z Chomutova, vystřídali je vrstevníci z Bohemky, na které už čekala naše druhá parta. Postavením v tabulce to byl zápas o první místo. Nás ale zajímalo hlavně to, abychom viděli jiné zaujetí, jiné emoce a bavení se fotbalem. Protože to všechno minulý zápas postrádal. Naštěstí jsme byli jak my trenéři, tak i diváci odměněni skvělým fotbalem s dramatickým průběhem a napětím až do poslední minuty. Tím spíš bych ještě vyzdvihl atmosféru, ve které se zápas hrál, i když to bylo těsně a šlo "o hodně". Obrovský kontrast například se zápasem naší U12 s Chomutovem, který skončí 18:0, ale sprostými slovy z řad soupeře se to jenom hemží. Nepochopitelné. První poločas měla možná více ze hry Bohemka, my jsme zase měli převahu v té druhé části, ve které se nám pak podařilo zápas otočit. Rozhodující gól padl po skvěle zahraném rohu Megírem a Kerbyho nechytatelném kladivu ve výskoku. Pěkný zápas a potvrzení zvedající se úrovně pražských soutěží, které v současném modelu mohou být mnohdy zajímavější než ty republikové.

Pozici, kterou jsme si připravili výhrou nad Bohemians, jsme chtěli o den později potvrdit s Duklou JM. Hráči obou týmů už tak měli za víkend druhý zápas, ale vidět to bylo spíše na nás. Chyběla tomu větší dynamika a celý zápas byl z naší strany takový na jeden rychlostní stupeň. Nejvíce nás ale trápily vlastní přihrávky. Dvě nepřesné, kdy jsme v tu chvíli nebyli ani pod tlakem, znamenaly dva góly a několik dalších, které postrádaly razanci, nás zase připravily o lepší střeleckou pozici. Nebyli jsme tak vůbec nebezpeční. Přesto jsme si pár šancí vytvořili. Po zpětné přihrávce jsme přestřelili v dobré pozici pár metrů před brankou a Oli trefil dalekonosnou bombou pouze tyč. Soupeř byl ale poctivý a nutno říct, že jsme několik jejich dalších šancí přežili se štěstím. Po výborném výkonu s Bohemkou tak tedy přišla zasloužená prohra a dokonala víkend, který našimi výkony připomínal horskou dráhu.