Aritma byl určitě hratelný soupeř, se kterým jsme měli bodovat. Ale konečný výsledek byl víc než rozpačitý. Opakovat stále, že obraz hry z naší strany nebyl špatný, by asi nebylo moudré. Tentokrát jsme si to prohráli úplně sami. Opět řada individuálních chyb nás srazila na kolena.
Aritma místy byla lepším celkem, ale naši kluci dokazovali, zejména ve druhém poločase, že je možné soupeře zatlačit před vlastní branku. Bohužel z našeho tlaku se nám nepodařilo vstřelit žádný gól. Po poločase 0:1 jsme Aritmu přehrávali, ale hodně citelná byla nepřítomnost Tomáše Kocábka v útočné fázi. Nikdo z nasazených útočníků ho nedokázal nahradit. Stručně řečeno, náš útočný tandem byl bezzubý a nic nevymyslel. Teprve s příchodem Marka Holka se zlepšil alespoň důraz před brankou.
Do druhé části jsme vstupovali s úmyslem otočit zápas, což se částečně potvrdilo. Vyrovnali jsme na 1:1, ale vzápětí jsme opět inkasovali na 1:2. Hned za dvě minuty jsme opět srovnali na 2:2 a zdálo se, že jsme na koni. Ale opět zásadní chyby byly příčinou dvou obdržených branek, v této fázi jsme už nedokázali soupeři odpovědět. Z mého pohledu vyrovnané utkání, které bylo velmi ovlivněné chybami hráčů. Konečný výsledek 2:4 si Aritma zasloužila díky důrazu, dobré obraně a ještě lepšímu gólmanovi.