U13: Hodnocení podzimu

Mezi první a druhou ligou je obrovský výkonnostní rozdíl. Asi jako mezi čivavou a bernardýnem, oba jsou psi, ale srovnávat se nedají, všiml si trenér Dominik Kadlec.

Jak jste spokojeni s umístěním a předvedenou hrou v podzimní části soutěže?
Před sezónou jsme si žádné cíle z hlediska umístění nedávali, nicméně očekával jsem, že bychom měli být v horní polovině tabulky. To se potvrdilo, i když tři kola před koncem to vypadalo ještě lépe. Jsme rádi, že jsme si tím zajistili pro jaro utkání v horní polovině nadstavby. To zejména proto, že jsme se chtěli vyhnout dvojutkání s Kladnem a Mostem. Most bohužel nemá v tomto ročníku kvalitu na první ligu, ale jinak šlo o sympatický tým. Kladno na tom bylo s kvalitou o trochu lépe, ale jejich herní styl založený na přerušování hry a faulech za hranicí agresivity na jaře rádi oželíme. Herně jsme byli spokojeni někdy a někdy ne. Často jsme nedokázali v utkání odehrát všechny tři třetiny stejně kvalitně.

Čím vás  nová soutěž překvapila? Předčila či nenaplnila svou kvalitou vaše očekávání?
Se soupeři z ligy jsme se konfrontovali i dříve, takže jsme tušili, jaká soutěž bude. Kromě posledních tří týmů je velmi vyrovnaná. A řekl bych, že jsme mohli vyhrát i prohrát s každým. Je nutno říct, že mezi první a druhou ligou je obrovský výkonnostní rozdíl. Asi jako mezi čivavou a bernardýnem, oba jsou psi, ale srovnávat se nedají.

V jakých aspektech hry soutěži v pohodě stačíme a kde naopak máme mezery či dokonce slabé stránky?
Jen potvrdím, že soutěž je vyrovnaná, a nejen výsledky, ale i herně. Pokud bych měl říct, kde vidím největší prostor pro zlepšení, tak jsme v některých utkáních ztráceli příliš mnoho míčů, kdy nás k tomu soupeř nedonutil. Buď nepřesný dotek, dlouhý dotek, nepřesná přihrávka, uspěchaná hra vpřed. Většinou jsme měli na hřišti tak tři až čtyři kluky, kteří zahráli výborně a byli rozdíloví, abychom na tom byli lépe, potřebujeme stabilizovat tuto úroveň, aby to kluci opakovali a měli jsme jich takových na hřišti osm. Být rozdíloví však neznamená, že musí prokličkovat celé hřiště sám. Patří do toho právě třeba i úspěšnost přihrávek, soubojů, driblinků s míčem. Ne každá situace si žádá takové řešení a rozdílový je právě ten, který dokáže dobře vyhodnotit, kdy jaké řešení využít. To, že čtyřikrát z pěti akcí posunu míč spoluhráči, aniž by to byla "wow" akce, zůstaneme však v držení míče a popáté dám utajenou přihrávku na gól, bude možná přínosnější než pětkrát hrát finální přihrávku, která ale ani jednou nevyjde.

Který zápas považujete za nejpovedenější a na který byste naopak nejraději zapomněli?
Navážu na předchozí odpověď, na Bohemce naše ztráty míče vynikly i díky velmi dobrému zakončení Bohemky. Tam nám to hodně nevyšlo, ale zapomenout bychom na to neměli, bylo to pro nás velmi poučné. Nejpovedenější bylo asi utkání se Spartou, tam se nám dařilo kontrolovat hru v útočné i obranné fázi a dobrou hru v poli zúročili naši útočníci.

S jakým cílem půjdete do části jarní?
Odehrát utkání co nejlépe a potvrdit to i bodovým ziskem. Jak jsem zmínil, chtělo by to stabilizovat výkonnost kluků, kteří jsou tahouny týmu, aby to potvrzovali v každém utkání, i když je to těžké, a pomoci dalším v týmu se k nim přidat. Nicméně i nadále budeme rotovat kluky na pozicích a někdy se tak protočí i v soutěžích, což nám může někdy narušit optimální sestavu, ale pro rozvoj kluků je to, věříme, správná cesta. Neděláme z toho však "guláš", dvě třetiny kluků většinou hrají na svých silnějších pozicích a třetina jinde, v dalších utkáních se jen mění, kdo zrovna zkouší jiné místo. Snad budeme tak univerzální, že vlastně ať se točí kdokoliv, bude to vždy ta optimální sestava.

Tipnete si, jak soutěž nakonec výsledkově dopadne a jak se umístí náš tempácký tým?
Pokud by v soutěži všechna utkání odehrála stejně stará Sparta a Slavia, rozdají si to o první místo. Většinou však hrají s namíchanými týmy, a tak pořadí týmů bude otevřené až do konce soutěže a my nemůžeme mít z pohledu tabulky jiný cíl, než být první. Důležité je, jakou cestou se k tomu umístění dopracovat.

Osoby:

Dominik Kadlec