Muži B: Satalice poslaly pro Tempáky autobus

19.10.2011 11:25   Daniel Morávek  

V neděli zavítala Benfika opět do Satalic, které disponují týmem s vybraným chováním a smyslem pro fair-play...

U řady hráčů panovala obava z atmosféry v Satalicích, jelikož naše zkušenosti jak s hráči, tak s diváky nebyly zrovna příliš pozitivní. Zákeřná, agresivní hra a neustálé urážení ze strany diváků. Jak jsme však s překvapením zjistili, vše se letos v Satalicích neuvěřitelně změnilo.

Už v týdnu nás zaskočila nabídka, že nás na zápas odvezou vlastním autobusem jako vyjádření úcty k nám. A vskutku, v neděli na Tempo přijel krásný červený londýnský dvoupatrový autobus, který celý tým vzal do Satalic. Při příjezdu do areálu pak na tým Tempa čekal uvítací výbor, který tvořil předseda klubu, sekretář a starosta městské části. Vystoupili jsme na červený rozvinutý koberec, který se táhl až k naší šatně. Po cestě nám všichni členové výboru potřásli pravicí a popřáli ničím nerušené krásné fotbalové odpoledne. Petr Dedek, který ten den slavil narozeniny, navíc dostal od domácích dárkový košík a blahopřání, aby mu to stejně střílelo i v poslední polovině jeho života. V šatně pak měl každý na svém místě připraven malý dárkový balíček s upomínkovými předměty. Byly zde například podepsané fotky Romana Hogena, čokoláda a iontový nápoj.

Při rozcvičování se pak poprvé příjemně projevili diváci, kteří si především oblíbili Pepu Hurku (asi se dozvěděli, že je střelec z Áčka) a každému jeho dotyku s míčem s nekritickým obdivem aplaudovali. Co to znamená být nošen na rukách, si zažil i Tomáš Vitásek, kterého domácí fandové s láskou odnesli z rozcvičení až do šatny. Na samotný zápas se tak všichni těšili a dal se očekávat krásný zápas.

Benfika byla od počátku lepším týmem, poměrně slušně kombinovala a vstřelené brance několikrát chyběl pouze kousek. Největší příležitost promarnil Tomáš Vitásek, který z blízkosti dorážel pouze do brankáře. Tentýž hráč se však nakonec stejně prosadil, kdy mu po pěkné akci z pravé strany předložil míč před bránu Pepa Hurka a Vity se tentokrát nemýlil. Kdo by čekal, že láskyplný přístup domácích se obdrženou brankou změní k nějaké agresi, musel být zklamán. Někteří hráči Satalic si naopak s Vitym tleskli a kapitán mu dokonce s úsměvem a se slovy “Hezký gól, Tomáši” pogratuloval.

Obraz hry se ani po vstřelené brance moc nezměnil. Tempo bylo lepším týmem a domácí se prezentovali především nakopávanými balony na kolose vepředu - Romana Hogena. Zanedlouho tak Benfika přidala zaslouženou druhou branku, kdy se opět po pěkné kombinaci tentokrát prosadil Pepa Hurka. Ovace ze strany domácích diváků pak byly neuvěřitelné. Proběhly dvě mexické vlny (do druhé se zapojil i jediný fanoušek Tempa Emil Komorník) a hlasatel několikrát vyvolal Pepovo jméno. Do konce poločasu pak ještě došlo k jednomu nepěknému střetu a faulu na Milana Komorníka. Hráč, který jej však omylem dojel, se ihned omlouval a bylo na něm vidět, jak se za svůj ošklivý faul stydí. Také ostatní sataličtí jej pořádně popeskovali a připomněli mu, že takto se fotbal nehraje. Do šaten jsme tak šli s vedením 2:0.

Do druhé půle jsme však vstoupili vlažněji. Domácí se mnohem častěji dostávali k našemu vápnu (a do něj) a vysloveně jsme si koledovali o gól. Ten také přišel po rohovém kopu, kdy náš golman David Švejda nedokázal vyboxovat míč do bezpečí a odražený míč navzdory tanci kozáčkovi Zdeňka Slavíčka dorazili domácí do sítě.

Branka dodala domácím motivaci k většímu útočení, čímž však stále více otevírali svoji obranu. Benfika se sice dostala do několika nadějných příležitostí, ale ani jednu nedokázala proměnit v uklidňující třetí gól. Jeden z nejnadějnějších brejků skončil faulem před satalických vápnem, kdy nastalo další ohromující překvapení ze strany domácích. Faulující hráč nejenže okamžitě přiznal faul a jal se omlouvat, zároveň však začal požadovat zahrání pokutového kopu. Rozhodčí byl však neoblomný a kopal se pouze přímý kop. Když zbývalo zhruba 15 minut do konce, rozhodl se trenér Petr Dedek k prvnímu střídání, kdy vystřídal střelce prvního gólu Tomáše Vitáska a nahradil jej posilou z východního bloku Vitalijem Boykem. Jak geniální tah to byl, se ukázalo za dvě minuty, kdy Boyko postupoval sám na brankáře a vystřelil do tyče a břevna. Odražený míč však vybojoval Pepa Hurka a Boyko napodruhé dokázal dorazit do brány. Tempo se ujalo vedení 3:1.

Následně došlo k dalšímu střídání, kdy byl vystřídán střelec druhé branky Pepa Hurka a mohl si v klidu vychutnat aplaus od diváku. Většina z nich mu tleskala vestoje, což bylo asi způsobeno tím, že stáli opření o klandr. Všichni pak zazpívali písničku "Jedu traktorem" a poklonili se.

Zdálo se, že zápas by se mohl již v klidu dohrát. O několik minut později však došlo k nepříjemnému faulu na Milana Komorníka. Domácí hráč však projevil neuvěřitelnou sebereflexi a poté, co mu rozhodčí udělil žlutou, ačkoli se sám satalický player dožadoval červené, na protest odešel na dvě minuty ze hřiště. Satalickým se podařilo ještě v 89. minutě snížit na 2:3. Avšak ani tři minuty nastavení naštěstí vyrovnání nepřinesly a Tempo si tak odvezlo zaslouženou výhru.

Zápasy: